Stabilita stromů odumřelých po injektáži

Injektáž se v posledních letech stává standardní technikou regulace invazních dřevin. V případě odolných druhů, jako jsou akáty nebo pajasany, je to často jediná účinná technika. Herbicid se aplikuje do vyvrtaných otvorů nebo záseků po obvodu kmene. Strom se poté nechá na místě až postupně odumře. V přírodních lokalitách a na odlehlých místech bez pohybu veřejnosti lze stromy ponechat k přirozenému rozpadu, zatímco jinde mohou mrtvé stromy představovat bezpečnostní riziko. Jaká je stabilita stromů po injektáži? Po jakou dobu jsou stromy bezpečné v závislosti na druhu dřeviny a charakteru lokality?

V Národním parku Podyjí jsou injektáže (zejména varianta injektáže navrtáváním kmene) převažující technikou ošetření invazních dřevin, hlavně kvůli vysoké účinnosti, relativně jednoduchému provedení a nízké spotřebě herbicidu. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme převážně v přírodních lokalitách, můžeme si dovolit spoustu stromů ponechat k přirozenému rozpadu nastojato. Stromy po injektáži odumřou a poslouží jako zdroj mrtvého dřeva pro ptáky, hmyz a dřevní houby. Tento postup je nejjednodušší a má přínos i pro přírodu. V případě obnovy biotopu neponecháváme stromy k rozpadu, ale po určité době je odstraníme.

Na místech s pohybem osob existuje obava, zda jsou odumřelé stromy dostatečně stabilní a neohrožují své okolí rozpadem či pádem. Jde především o místa v blízkosti turistických stezek, komunikací, kolem parkovišť a přístřešků nebo v intravilánu obcí. V těchto místech tedy věnujeme zvýšenou pozornost stabilitě ošetřených stromů a snažíme se případné riziko minimalizovat.

Metodika

Tento příspěvek vychází ze zkušeností s ošetřením invazních dřevin na desítkách lokalit v Národním parku Podyjí, jeho ochranném pásmu a na území města Znojma (ve spolupráci s Městskou zelení Znojmo). Stav stromů ošetřených injektáží hodnotíme v intervalech několika měsíců okulárně a dokumentujeme fotografiemi. Sledujeme stav kmene (praskliny, odlupování borky, přítomnost dřevních hub, požerky hmyzu či ptáků), odlamování větví, změny těžiště a jiné projevy rozpadu stromu. Žádná měření stability stromů nebo pevnosti dřeva jsme neprováděli.

Stabilita stromů versus rozpad

O tom, jaká je stabilita stromů po injektáži, rozhoduje několik faktorů. Tyto faktory bereme v úvahu ještě před provedením injektáže. Vždy musíme posoudit, jaké je na dané lokalitě riziko případného rozpadu (opad větví, rozlomení koruny) nebo vyvrácení (částečného či kompletního) stromů a jak toto riziko minimalizovat.

• Druh dřevin: Některé dřeviny mají pevné a kvalitní dřevo, které pomalu degraduje (akát, jasan pensylvánský, ořešák černý…), zatímco jiné se rozpadají rychleji (např. pajasan a javor jasanolistý aj.). Stabilitu také ovlivňuje forma kořenového systému.
• Velikost dřevin: Obecně menší stromy rychleji odumírají, jejich kořenový systém brzy uhnívá a tím klesá pevnost ukotvení v zemi. Některé mladé jedince lze již po jedné dvou sezónách snadno vytáhnout nebo vyvrátit ze země i s kořeny.
• Stav dřevin: Záleží na tom, zda injektujeme zdravé nebo již proschlé, polomrtvé stromy. U proschlých musíme počítat s rychlejším rozpadem.
• Charakter půdy: Menší stabilitu mají odumřelé stromy rostoucí na lehkých, písčitých nebo kamenitých půdách.
• Typ terénu: Riziko vývratů stoupá na silně návětrných místech, na svazích, na antropických terénech (navážky apod.).
• Charakter okolního porostu: Pokud tvoří odumřelé stromy porost, nebo jde o vtroušené dřeviny, jsou obecně stabilnější, protože se vzájemně „drží“, narozdíl od solitérních jedinců rostoucích na volné ploše.

Výsledky

Obecně panují u laické veřejnosti velké obavy ze suchých stromů a rizika jejich kolapsu. Dle našich pozorování se ukázalo, že stromy odumřelé po injektáži jsou mnohem stabilnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Stabilita stromů výrazně klesá teprve v řádu let, většina stromů je tedy poměrně dlouhou dobu bezpečná. Níže uvádím komentáře k nejčastěji injektovaným dřevinám. Dle zkušeností z Podyjí mají největší stabilitu injektované akáty, zatímco pajasany žláznaté a javory jasanolisté mají měkké, podstatně rychleji degradující dřevo.

• Trnovník akát: Obecně velmi stabilní strom s pevným, pomalu degradujícím dřevem a rozložitým kořenovým systémem. Podle našich poznatků dochází v prvních dvou letech k ojedinělému olamování menších větví a teprve po 2-3 letech se stromy začínají vyvracet.
• Pajasan žláznatý: Pajasan degraduje podstatně rychleji než akát. Dřevo je poměrně záhy napadeno dřevními houbami a hmyzem. Dle našich pozorování jsme však konkrétní případy rozpadu (opad větví, vývraty) pajasanů zaznamenaly nejdříve 1 rok po navrtání, a to spíše u menších jedinců. Některé starší stromy zůstávají stát v relativně dobrém stavu i více let.
• Javor jasanolistý: Javor po injektáži odumírá velmi rychle, snad ještě rychleji než pajasan. Větvě nebo části koruny se mohou odlamovat poměrně záhy, celé stromy se vyvrací během 1-2 letech. Velkou roli hraje růstový tvar tohoto stromu – největší nebezpečí představují trsy s mohutnými, vychýlenými kmeny.

Včasné ošetření – nejlepší prevence

K zajištění bezpečnosti na frekventovaných místech stromy odstraňujeme z preventivních důvodů mnohem dříve, než se začnou sami rozpadat. Praxe je taková, že na místech s největším rizikem se stromy odstraňují bezprostředně po opadu listí v důsledku účinku herbicidu, tj. v řádech několika týdnů po provedení injektáže. Například pajasany v centru Znojma správci zeleně odstraňují 2-6 měsíců od injektáže. Na méně frekventovaných místech odstraňujeme stromy zhruba po roce nebo provedeme jen bezpečnostní ořez. Kromě těchto opatření doplňujeme prostor s ošetřenými stromy informačními tabulemi o riziku pádu stromů. Jak bylo uvedeno výše, tam, kde stromy nikoho neohrožují, necháváme je na místě k přirozenému rozpadu nebo je po 1-2 roce odstraňujeme v rámci obnovy biotopu.

Závěry

• Odumírající vzrostlé stromy mohou mít sníženou stabilitu a ohrožovat tak své okolí pádem suchých větví, zlomem nebo vývratem celého kmene.
• Na místech, kde stromy nikoho neohrožují, necháváme dřeviny k přirozenému rozpadu nebo je odstraníme kdykoli po kompletním odumření (tj. 1-2 roky po injektáži)
• K zajištění bezpečnosti na frekventovaných místech stromy ošetřujeme z preventivních důvodů mnohem dříve, než se začnou sami rozpadat. Dle situace zajistíme bezpečnost prostoru ořezem dřeviny nebo kácením.
• Doporučená doba odstranění se liší druhem dřeviny a místem růstu. Postupujeme dle priorit naléhavosti.
• Důležitý je také monitoring lokalit po odstranění stromů: V případě, že nebyl strom kompletně odumřelý, mohou se objevit výmladky. K zabránění regenerace invazního stromu je potřeba výmladky ošetřit vhodnou metodou.

Priorita 1	Stromy na okraji vysoce frekventovaných míst: Pajasan, javor jasanolistý: Odstranění ihned po opadu listí (tj. asi 2 měsíce po injektáži) Akát: Odstranění asi rok po injektáži.
Priorita 2	Stromy v blízkosti méně frekventovaných míst: Odstranění během 12-15 měsíců po injektáži.
Priorita 3	Stromy na místech mimo pohyb veřejnosti: Ponechání přirozenému rozpadu nebo odstranění kdykoli dle potřeby (nejdříve po roce).