Měsíc: Květen 2021

Dub červený, list

Dub červený (Quercus rubra)

Opadavý listnatý strom vysoký až 30 m, od našich domácích dubů se odlišuje hladkou, jen lehce popraskanou borkou a především špičatými laloky listů. Na podzim se vybarvuje do výrazné červené barvy. V Podyjí se vyskytuje lokálně a jeho invazní chování není tak agresivní jako u jiných druhů. Snadno ho ale šíří lesní zvěř, a tak je mu při managementu invazních druhů nutné věnovat pozornost.

číst dále
Pajasan žláznatý - výmladky na zídce

Pajasan žláznatý 1: Seznámení s pajasanem

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je cizokrajnou dřevinou domácí v Asii, konkrétně na východě Číny a v Koreji. Odtud se rozšířil téměř po celém světě. Původně byl vysazován jako okrasná dřevina zajímavá svým neobvyklým vzhledem a neobyčejně rychlým růstem. Postupem času začal zplaňovat a působit jako agresivní invazní dřevina. Dnes znepříjemňuje život nejen v lidských sídlech, ale představuje také značné ohrožení přírodního prostředí.

číst dále
exmoorský pony na Mašovické střelnici

Exmoorský pony v Podyjí 1: Jak koně málem nepřijeli

Asi bychom těžko hledali událost, která měla větší dopad na péči o nelesní biotopy Podyjí. Projekt pastvy exmoorských poníků v Podyjí znamenal zcela nový impuls, zahájení mimořádného experimentu a velmi znatelné rozvíření poklidné hladiny dobře zavedených managementových postupů (jak jsme se tehdy bláhově domnívali 🙂 ). V sérii „exmoorských“ příspěvků se pokusím zhodnotit nejen přínosy , ale i limity a rizika pastvy těchto koní, a trochu přiblížit co obnáší provoz koňských pastvin.

číst dále
trs výmladkových dubů

Výmladkové lesy Podyjí

Výmladkové hospodaření je vůbec nejstarší formou využívání lesa. Člověk už někdy v pravěku vypozoroval, že listnaté stromy po kácení znovu vyženou nové výmladky. Ty vyrůstají hlavně z pařezů, proto se tomuto speciálnímu lesu někdy říká pařezina. Strom se tímto opakovaným seřezáváním omlazuje a může žít téměř navěky.

číst dále
Mahónie cesmínolistá - kvetoucí keř v lese u Konic

Květen je tu zas, mahónie čas

Ještě nedávno byly po letošní dlouhé zimě lesy téměř bez listí. O to více nás v pustém lese upoutal stálezelený keř s lesklými, ostnitými listy, který už od dubna nasazuje hrozny žlutých květů. Je to mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Zajímavé je, že ještě v 90. letech při mapování flóry Podyjí tento keř nezaznamenal ani sám velký Grulich. A tak v Atlasu rozšíření cévnatých rostlin NP Podyjí (Grulich 1997) mahónie chybí.

číst dále