Časová náročnost ošetření invazních dřevin injektáží

V posledních letech se invazní dřeviny stále častěji likvidují injektáží. Do kmene aplikujeme herbicid a dřevinu necháme postupně odumřít. Výhody injektáže oproti kácení jsou nesporné a jsou detailně popsány v příspěvcích o navrtávání a částečném loupání. Lze z nich vyzdvihnout zejména odumření dřeviny bez tvorby výmladků, které bychom museli několik let likvidovat. Při injektáži kácíme až odumřelé dřeviny a na přírodních biotopech je můžeme nechat přirozenému rozpadu.

Zatímco s kácením stromů existují dlouhodobé zkušenosti a víme poměrně přesně, kolik času zabere pokácení, příp. rozřezání stromu, u injektáže tyto údaje téměř chybí. Tedy alespoň u nás. Kolegové v Maďarsku podobnými daty díky dlouholeté zkušenosti disponují.

V tomto příspěvku bych rád předložil konkrétní údaje o časové náročnosti injektáží na základě dosavadních zkušeností s regulací invazních dřevin v Národním parku Podyjí. Příklady se budou týkat porostů dvou různých dřevin, různého věku, plochy, hustoty a struktury.

Metodika

Údaje byly získány v provozních podmínkách přímo během práce, kdy pro získání hranic ošetřované plochy probíhá záznam trasy pomocí aplikace Locus Gis v chytrém telefonu. Po navrtání a aplikaci herbicidu následuje označení stromu reflexním sprejem. Ruční počitadlo slouží k zaznamenání počtu ošetřených jedinců. Po skončení práce uložím záznam trasy jako soubor shapefile. Při ukládání trasy vyplním v atributové tabulce tyto údaje: Druh dřeviny, Lokalita, Datum/Čas ošetření, Doba ošetření (v minutách), Počet malých stromků (průměr kmene < 7 cm), Počet vzrostlých stromů (průměr kmene > 7 cm), Druh/Spotřeba/Koncentrace herbicidu, Počasí, Teplota. V programu Q Gis potom uloženou trasu překreslím na polygon, použiju získané údaje z atributové tabulky a program spočítá plochu.

Co se týče počítání jedinců, u vzrostlých stromů, které jsou dvou a vícekmenné (u akátu častý případ) počítám každý kmen zvlášť jako samostatný kus. V případě trsů mladých jedinců, pokud lze daný trs vrtat (např. obrostlé pařízky), počítám celý trs jako 1 ošetřený kus. Při ošetření trsu výmladků metodou částečného loupání kůry, kdy je nutné oloupat každý kmínek, počítám všechny ošetřené výhony zvlášť.

Čas ošetření zahrnuje dobu nezbytnou k navrtání kmene, aplikaci herbicidu do vyvrtaných otvorů, označení dřevin sprejem, přesuny od jednoho stromu k druhému, a také nezbytná přerušení – např. k doplnění herbicidu nebo výměně baterií. Naopak do času není započítána doprava, příp. pěší přesun na lokalitu s ošetřovanými dřevinami, příprava pomůcek a herbicidu k aplikaci, ani čas na odpočinek nebo mimořádné prostoje (např. kvůli poruše techniky apod.).

Použitá data

Z celkového souboru čítajícího asi 500 záznamů jsem vybral 105 záznamů pro akátové porosty a 12 pro porosty pajasanu. Vybrané záznamy se týkají ošetření souvislé plochy určité velikosti, nikoli jednotlivých, solitérních dřevin. Jednalo se o záznamy z ošetření dílčích plošek o velikosti 0,01-0,13 ha. Celková plocha těchto dílčích plošek dává do hromady hodnotu 4,13 ha. Pro zjednodušení jsou propočty dělány pro celkový počet jedinců ošetřených, tedy vzrostlých stromů i malých stromků, stejně jako bez rozdílu stáří porostů.

Vzhledem k tomu, že jde o záznamy z více let, během kterých se také vyvíjela metodika i přesnost sběru terénních dat, vyloučil jsem ze souboru nedostatečně podrobné, neúplné nebo jinak nepoužitelné záznamy. Zvlášť u pajasanu bylo nutné většinu záznamů vyloučit, protože se týkaly jednotlivých stromů či malých skupin nebo byl získány při práci v týmu.

Z vybraných záznamů o požadované podrobnosti a přesnosti jsem provedl jednoduchou statistiku v programu MS Excel. Použitá data získaná v provozních podmínkách sice nedosahují takové přesnosti jako při standardizovaných experimentech na studijních plochách, nicméně pro základní představu o časové náročnosti zcela jistě postačují.

Výsledky

Hustota porostů

Hustota porostu má zásadní vliv na celkovou rychlost, resp. pracnost ošetření. Průměrná hustota ošetřovaných porostů akátu dosahovala hodnoty 2 800 jedinců na hektar, při započítání celkového počtu dřevin, tedy mladých (do 7 cm) i vzrostlých (nad 7 cm). Hustota porostů je celkově velmi variabilní a pohybovala se od necelých 400 po téměř 20 000 jedinců na hektar. Dle histogramu, který rozdělil soubor dat do 6 intervalů, mají nejvyšší zastoupení porosty s hustotou mezi 1000-3000 jedinců na hektar. U pajasanu jsou získané hodnoty řádově vyšší – průměrná hustota byla kolem 12 000 jedinců na hektar, s rozptylem od 1700 po 35 000 jedinců na hektar.

Čas potřebný k ošetření jednoho hektaru

Ošetření jednoho hektaru akátového porostu jedním pracovníkem trvá průměrně 49 hodin. Je ale nutno brát v potaz, že se jedná o přepočet z menších dílčích plošek. V reálu musíme počítat s dalším časem navíc. Vhodné je si hodinovou hodnotu přepočíst na dny, kdy je každý den potřeba k čistému času připočíst min. 2-3 hodiny na přípravu, odpočinek, nečekané technické prostoje a úklid pomůcek. Podobně jako u hustoty porostů i zde panuje vysoká variabilita, kdy některé porosty by šlo teoreticky ošetřit za 5 hodin a jiné i více než za 150 hodin. Dle histogramu lze nejvíce porostů ošetřit za 20-40 hodin práce. Ošetření pajasanových porostů je dle vzorkových dat asi 3krát pracnější – průměrná hodnota se pohybuje kolem 140 hodin! (min. 31 hodin, maximum 231 hodin).

Čas potřebný k ošetření jednoho jedince

Ošetření jednoho stromu/ku trvá v průměru 30 sekund až 2,5 minuty. Jde o hodnoty přepočtené z celkového času ošetření daného ohniska (porostu). Pokud bychom ošetřovali samostatně rostoucí strom, může být čas kratší, ale i delší než průměrné hodnoty. Čas ošetření je ovlivněn nejen velikostí dřevin, ale také přítomností kmenových výmladků, buřeně, zdravotním stavem stromu apod.

Fotodokumentace tohoto příspěvku ukazuje příklady typických lokalit akátu a pajasanu v Podyjí různého charakteru a uvádí, kolik času zabralo ošetření dané plochy ohniska pomocí injektáže (kombinace navrtávání a částečného loupání kůry).

Příklad 1: Dospělý akátový porost na okraji Havranického vřesoviště vzniklý výsadbou ještě před válkou. Porost má dobrou prostupnost a dosahuje průměrné hustoty asi 2600 jedinců/ha, která je místy vyšší kvůli nahodilým těžbám nebo neúspěšným managementovým zásahům v předchozích letech. Injektáž vzrostlých stromů (pokud nejsou utopeny v ostružinách) není tak fyzicky pracná, ale vyžaduje relativně více času.

Příklad 2: Ohnisko mladých akátů vzniklé pokácením asi 10 dospělých stromů v roce 2010. Po neúspěšném sečení a výřezu výmladků byly výmladky během dvou vegetačních sezón úspěšně ošetřeny injektáží. Vzhledem k přítomnosti cenných biotopů nebylo možné použít postřik na list. Ošetřit mladý stromek zabere pár sekund, ale tím, že pracujeme v kleku nebo předklonu, injektáž mladého porostu je fyzicky náročná.

,

Příklad 3: Pajasan v Podyjí a okolních obcích často obsazuje opuštěné nebo málo využívané zahrady. Majitelé se stromy pokouší při nárazové údržbě pozemku odstranit, většinou zcela kontraproduktivně. Zde je příklad úspěšné injektáže na zahradě, kde rostl starý strom (již dříve pokácený) a množství namnožených výmladků. U pajasanu je zásadní ošetřit včas staré „mateřské“ stromy ještě před tím, než se rozrostou do nepříjemných polykormonů.

Příklad 4: Příklad velmi hustého porostu výmladkových akátů. Injektážní metody zde byly již téměř na hranici proveditelnosti. V případě takto hustých porostů stojí za úvahu nasazení jiných metod – např. výřez dřevin spojený se zátěrem pařezů a následný postřik výmladků na list. Druhou možností je vyčkání pár let, kdy obvykle dojde k autoredukci počtu jedinců.

Závěry

Vyhodnocení souboru vybraných záznamů z ošetření invazních dřevin v NP Podyjí ukázalo, že průměrná doba, za kterou je možné ošetřit 1 hektar běžného akátového porostu je přibližně 50 hodin. Pokud připočítáme čas na technickou přípravu a nutné přestávky, musíme kalkulovat s alespoň 8-10 pracovními dny práce jednoho pracovníka.

Celková doba ošetření se zásadně odvíjí zejména od hustoty porostu, která dosahovala u většiny hodnocených porostů akátu 1-3 tisíce jedinců na hektar. Hustota u pajasanu může být o řád vyšší, a proto i pracnost ošetření pajasanových porostů je mnohem vyšší. Kromě hustoty ovlivňuje pracnost i charakter ošetřovaných dřevin (přímé kmeny vs. trsnaté vícekmeny), množství buřeně nebo členitost terénu.

Tento příspěvek obsahuje jen základní, zjednodušené hodnocení. Porosty invazních dřevin jsou obecně velmi variabilní a přesnější predikce časové náročnosti by určitě vyžadovala podrobnější analýzu jak porostních parametrů (věková struktura, stáří porostu, tvar stromů, příměs dalších dřevin aj.), tak charakteru stanoviště, použité techniky apod. Zajímavé by bylo také vyhodnocení časové náročnosti při práci ve dvojici či skupině pracovníků, stejně jako srovnání s dalšími praktikovanými metodami (např. běžným kácením a následnou likvidaci výmladků).