Brouci pastviny exmoorských koní u Havraníků

Havranické vřesoviště je mezi entomology proslulou, dá se říci klasickou lokalitou. Desítky let sem jezdí už celé generace entomologů a někteří z nich se sem rádi vrací. Hlavně proto, že jde o lokalitu pestrou, plošně rozsáhlou a o překvapení zde nebývá nouze. Určitou roli také hraje to, že je lokalita velmi dobře dostupná z obce Havraníky sloužící jako významný výchozí bod pro turistické výlety do východní části NP Podyjí. I přes množství sbírkového materiálu byl publikován jen zlomek nálezů. Většina údajů je zpracována pouze do podoby nepublikovaných výzkumných zpráv, souborná publikace prozatím chybí. Proto předkládám tento stručný přehled nejzajímavějších brouků (Coleoptera) lokality. Uvidíme, co přinese zvýšené badatelské úsilí na vřesovišti po zavedení pastvy exmoorských koní.

Podrobnosti o přírodních poměrech zájmového území se dozvíte v samostatném příspěvku o pastvině exmoorských koní u Havraníků. Ve stručnosti jde o 35 ha velkou pastvinu tvořenou převážně stepní vegetací (suché trávníky a vřesoviště) a různě hustým náletem křovin. Asi třetinu pastviny tvoří smíšený les s významným zastoupením trnovníku akátu. Terén je rovinatý až svažitý, rozčleněný skalními výchozy různé velikosti. V literatuře je tato část Havranického vřesoviště někdy označována jako Staré vinice.

Po stránce přírodovědné je Havranické vřesoviště zajímavé především výskytem teplomilných druhů, u kterých zde často končí hranice jejich souvislého areálu. Z hlediska vazby na specifické biotopy pozornost zasluhují třeba některé psamofilní (pískomilné) druhy nacházející zde vhodné podmínky díky tvrdým kyselým horninám, rozpadavých do podoby jemného písku.

Fytofágní brouci

Díky zachovalé květeně je havranická pastvina bohatá na početné nosatce (Curculionidae) a mandelinky (Chrysomelidae). Asi největší vzácností je nosatec Rhinusa rara. Už název tohoto nedávno popsaného druhu napovídá, že jde o velkou raritu. V ČR je dosud znám jen z Podyjí a několika stepních lokalit v okolí Znojma. Teprve poznání bionomie odhalilo, že brouk není na lokalitách výskytu vzácný. Larvy tohoto nosatce se vyvíjejí v lnici kručinkolisté. Napadené rostliny se snadno poznají podle přítomnosti soudečkovitých hálek při bázi lodyhy. Zajímavé je, že stejnou rostlinu napadá další vzácný nosatec Mecinus laeviceps.

Z populárních rýhonosců (Lixinae) žije na pastvině Lixus punctirostris (na šedivce obecné – Berteroa incana), v posledních letech stále hojnější Lixus vilis nebo Larinus obtusus. Dříve zde byl nalezen i Cyphocleonus achates. Při okrajích pastviny a na okolních cestách se dá potkat Bothynoderes affinis, Cyphocleonus dealbatus i Rhabdorrhynchus echii.

Pro laika nezaznamenatelnou droboť zastupuje vzácný Ceutorhynchus dubius nebo Foucartia ptochioides. V porostech kručinek chlupatých (Genista pilosa) je typický nosatčík Exapion compactum. V porostech lomikamenů lze na jaře vyprosévat vzácného nosatce Bagous diglyptus. Na jmelí v korunách borovic se masově vyskytuje pestře zbarvený nosatčík Ixapion variegatum. Trnky a hlohy hostí miniaturního skákače Rhamphus subaeneus.

Z početných mandelinek můžeme zmínit hojnou Chrysolina haemoptera nebo vzácně nacházenou Ch. analis. Na pryšcích zde žije dřepčík Aphtona nigriscutis, na hadincích hojně Longitarsus echii. Vzácnější štítnoše zastupují druhy Cassida prasina nebo C. hemisphaerica. V pastvním lese byli sbíráni vzácní krytohlavi Cryptocephalus coryli a C. octopunctatus.

Na bylinách byli zjištěni i vzácnější krasci, jako např. Agrilus hyperici nebo Coeraebus elatus. Pískomilné druhy zastupuje diviznáček Cionus olivieri, nosatec Cleopomiarus micros, Marmaropus besseri, květopas Sibinia tibialis nebo klikoroh Brachypera dauci.

Saproxyličtí brouci

Asi nejvzácnějším druhem této skupiny brouků vázaných na různé formy mrtvého dřeva je větevníček Anthribus scapularis. V pastvině žije zřejmě na odumírajících keřích růží (Rosa spp.). Druh byl v České republice zjištěn teprve nedávno na několika místech v okolí Znojma.

V pastevním lese lze pozorovat jak tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), tak roháče obecného (Lucanus cervus). Na stromové míze občas hoduje zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima). Čerstvé dubové pařezy obývá početně pestrokrovečník Clerus mutillarius. Z kvetoucích keřů lze sklepat dalšího pestrokrovečníka Tilloidea unifasciata.

Odumírající borovice jsou biotopem početného krasce měďáka (Chalcophora mariana) a vzácně také Phaenops formaneki. Velkým překvapením byl nález brouka Aulonium ruficorne jako nového druhu pro Českou republiku pod kůrou padlé borovice (Sitek & Chybík 2020). Brouk zasahuje do střední Evropy jen do Rakouska a i tam je vzácný. V posledních letech byl na několika padlých stromech nalezen také tesařík zavalitý (Ergates faber).

Nálet osik je v pastvině decimován krascem Pecilonota variolosa. Z mrtvých větévek jmelí byl vychován vzácný větevníček Noxius curtirostris.

Ostatní skupiny

Mezi specialisty různého charakteru stojí za zmínku např. Orthocerus crassicornis. Žije na lišejníku dutohlávce listovité (Cladonia foliacea) a Podyjí je významnou lokalitou tohoto druhu. Ve starém koňském trusu byly zjištěny obskurní druhy neznámé bionomie Combocerus glaber nebo Hypocoprus latridioides (Stejskal & Vávra 2018). Koprofágní druhy vázané na trus přežvýkavců zastupuje v pastvině hojný Euoniticellus fulvus, naopak vzácně byl nalezen lejnožrout Onthophagus illyricus nebo chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi). (Ambrožová et al. 2020). Mezi hnojníky je zajímavý Sigorus porcus nebo Nimbus affinis.

Literatura

Níže uvedené práce obsahují nálezy ze zájmové lokality pastviny exmoorských koní u Havraníků.

Ambrožová L., Perlík M., Kozel P., Zítek T., Bezděk A. & Čížek L. (2020): Výsledky faunistického průzkumu koprofágních brouků (Coleoptera: Geotrupidae, Scarabeaidae) na vybraných lokalitách na území Národního Parku Podyjí v letech 2018–2020. Thayensia 17: 31-42.

Boukal M. & Mantič M. (2017): Potvrzení výskytu Cybocephalus pulchellus Erichson, 1845 (Coleoptera: Cybocephalidae) na Moravě (Česká republika). Západočeské entomologické listy 8: 22-25.

Knížek M. & Liška J. 1996: Faunistic records from the Czech Republic – 37. Coleoptera: Scolytidae. Klapalekiana 32: s. 76.

Sitek T. & Chybík J. (2020): Faunistic records from the Czech Republic – 484. Coleoptera: Zopheridae. Klapalekiana 56: s. 56.

Stejskal R. (2005): New weevil species (Coleoptera, Curculionidae) for the Czech Republic. Weevil News 26: 5 pp.

Stejskal R. & Trnka F. 2013: Nosatci tribu Cleonini a rodu Lixus v České republice (Coleoptera: Curculionidae: Lixinae). Klapalekiana 49: 111–184.

Stejskal R. & Vávra J. Ch. (2018): Nová lokalita maločlence Hypocoprus latridioides (Coleoptera: Cryptophagidae) v České republice. Klapalekiana 54: 239-243.

Škorpík M. 2018: Pestrokrovečníkovití (Coleoptera: Cleridae) Znojemska s poznámkami k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 15: 117-192.

Škorpík M., Křivan V. & Kraus Z. (2011): Faunistika krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 8: 109–291.

Vávra J. Ch., Kraus Z. & Škorpík M. (2017): Faunistic records from the Czech Republic – 432. Coleoptera: Histeridae, Mycetophagidae, Silvanidae, Cerambycidae. Klapalekiana 53: 379–381.

Trnka F. & Stejskal R. (2020): Orthocerus clavicornis a Orthocerus crassicornis (Coleoptera: Zopheridae) – poznámky k bionomii a rozšíření v České republice. Thayensia 17: 43-60.