Pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa)
Invazní status: Dle katalogu Pyška et al. (2012) je v České republice klasifikována jako přechodně zavlečený druh. Podle Černého, šedého a varovného seznamu nepůvodních druhů (Pergl et al. 2016) patří mezi druhy zařazené na varovný seznam, u kterých je predikováno osídlení přírodě blízkých biotopů v blízké budoucnosti. Jako invazní druh je známá především ze Severní Ameriky, Havaje a Austrálie. První projevy naturalizace byly kromě České republiky zaznamenány v Rakousku, Německu, Itálii a Švýcarsku. V některých regionech Itálie již působí invazně, s dopadem jak na stavby v lidských sídlech, tak na biodiverzitu. Ve Švýcarsku je pavlovnie zplanělá už přes půl století a šíření nabývá na intenzitě.
Oblast původu: Pochází z Číny, podle některých údajů je původní i na Korejském poloostrově.
Rozšíření v ČR: U nás poprvé vysazena v r. 1844 v Praze, dnes je oblíbeným stromem v zámeckých a městských parcích, městské zeleni, stále častěji i na soukromých zahradách. Pěstuje se hlavně pro svůj dekorativní vzhled – velké listy a působivé květy zdobící strom zjara, před rašením listů. V posledních letech roste také zájem o pěstování pavlovnie na plantážích za účelem rychlého výnosu dřevní hmoty. Ve větších městech se stále častěji objevují početné semenáčky a postupně odrůstající stromky semenného původu.
Základní popis: Středně velký listnatý strom s rozložitou korunu dorůstající do výšky asi 25 m. Strom roste rychle a je krátkověký (60-70 let, max. 100 let). Kmen může být velmi objemný, přes 1,5 m průměru. Dřevo je lehké a přitom velmi pevné. Borka je šedočerná, mírně rozpraskaná. Větve jsou tlusté, na mladších větvičkách jsou nápadné lenticely. Listy vstřícné, dlouze řapíkaté, čepel vejčitá nebo obvejčitá, 15-20 cm dlouhá a stejně široká. Na výmladcích mají listy jiný tvar – často nejsou celistvé, ale mohou mít 3-5 laloků – a jsou nápadné velké, až 50 cm dlouhé a 30 cm široké. Květní pupeny hustě rezavě plstnaté, tvoří se již v létě a vytrvávají přes zimu. Květy modrofialové, jen slabě vonné, uspořádané do vzpřímených jehlancovitých květenství. Plodem vejcovité tobolky, cca 3 cm dlouhé a 2 cm široké, zdřevnatělé, vytrvávají na stromě až do dalšího kvetení. V jedné tobolce je až 2000 velmi drobných, okřídlených semen, snadno šiřitelných větrem.
Možná záměna: Ve sterilním stavu snadno zaměnitelná za katalpu trubačovitou (Catalpa bignoioides). Nejlépe se oba druhy odliší podle plodů – pavlovnie má krátké, zavalité tobolky připomínající oříšek, zatímco plody katalpy jsou dlouhé tobolky připomínající lusky. Pavlovnie kvete před rašením listů v květnu, zatímco katalpa kvete až v olistěném stavu v červnu a červenci. Listy jsou u obou druhů vstřícné, u katalpy po 3, u pavlovnie po 2, buď celistvé, u katalpy někdy se 3 cípy, u pavlovnie někdy až s 5 cípy.
Ekologické nároky, fenologie: Vyžaduje relativně teplé, chráněné stanoviště, jinak trpí vymrzáním. Je také dost světlomilná a preferuje živné stanoviště. Při vhodných podmínkách roste velmi rychle, mladí jedinci a výmladky v rychlosti růstu předčí dokonce pajasan a dosahují délky až 4 m za rok. Dobře snáší zasolení, nevadí jí smog a není alelopatická.
Jde o pionýrský druh, rostoucí rychle především v prvních rocích života. Plodnosti dosahuje ve věku 8-10 let. Kvete v květnu a teprve potom dochází k rašení listů.
Situace v Podyjí: Na území NP Podyjí ani v ochranném pásmu nebyla pavlovnie dosud zaznamenána. Výskyt je ale možný v těsné blízkosti Znojma. V samotném městě lze najít semenáčky stále častěji, někde se už etablovala natolik, že nutí správce pozemků k opakovanému výřezu. Vyřezané výmladky najdeme většinou ve spárách zdí staveb, kde se drží humus a vlhkost.
Metody regulace: Pokud je mi známo, tak u nás se zatím regulací pavlovnie nikdo nezabýval. Dle zahraniční literatury lze mladé semenáčky vytrhávat. Mladé i starší stromy dobře regenerují po výřezu/kácení, takže k zabránění tvorby pařezových výmladků je potřeba potřít pařez herbicidem. Funguje také kroužkování spojené s aplikací herbicidu, stejně jako metoda záseků do kmene. Výmladky lze také likvidovat postřikem na list.
Literatura
Badalamenti E. (2019): Notes about the naturalization in Sicily of Paulownia tomentosa (Paulowniacea) and remarks about its global spread. Flora Mediterranea 29: 67-70.
Essel F. (2007): From ornamental to detrimental? The incipient invasion of Central Europe by Paulownia tomentosa. Preslia 79: 377-389.
Görner T. (2017): Pěstování paulovnie pro energetické účely. Ochrana přírody, Praha, 3.
Chongpinitchai A. R. & Williams R. A. (2021): The response of the invasive princess tree (Paulownia tomentosa) to wildland fire and other disturbances in an Appalachian hardwood forest. Global Ecology and Conservation 29: 12 pp.
Langdon K. R. & Johnson K. D. (1994): Additional Notes on Invasiveness of Paulownia tomentosa in Natural Areas. Natural Areas Journal 14, 139-140.
Skalická A. (2000): Paulownia Sieb. et Zucc. – pavlovnie. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 294–295, Academia, Praha.
Wunder J., Knüsel S., Dorren L., Schwarz M., Bourrier F. & Conedera M. (2018): Götterbaum und Paulownie: die „“neuen Wilden““ im Schweizer Wald?. Schweizerische Zeitschrift für Forstwesen 169: 69-76.