Odstranění náletových dřevin metodou částečného loupání kůry
V tomto příspěvku si popíšeme poměrně jednoduchý a přitom velmi účinný způsob odstranění mladých jedinců náletových dřevin. Princip metody částečného loupání kůry spočívá v cílené aplikaci malé dávky herbicidu na kmínek stromku. Účinek metody je dlouhodobý, tzn. že po translokaci účinné látky do kořene rostlina kompletně odumírá, aniž by dokázala znovu regenerovat.
Náletové dřeviny, jako např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), mohou nepříjemně zaplevelovat zahrady, vinice, záhonky okrasné zeleně, ale i sušší louky, pastviny, sady nebo další pozemky. Při odstraňování nežádoucích náletových dřevin lidé často volí pouhé vyřezání nebo vysečení. Čistě mechanické odstranění má ale jen krátkodobý účinek a za pár měsíců jsou dřeviny zpět. Kdo si toto marné snažení vyzkoušel, provádí nátěr pařízků herbicidem nebo postřik listové plochy. V určitých situacích může být nejlepším řešením zde popsaná metoda částečného loupání kůry.
Příklady obtížně odstranitelných náletových dřevin Mezi náletovými dřevinami vynikají vysokou odolností vůči opakovanému výřezu, frézování, kroužkování i vykopání kořenů zejména invazní nepůvodní druhy. K nejběžnějším patří např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), v posledních letech stále častější pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) nebo v některých oblastech hojný javor jasanolistý (Acer negundo). Potrápit nás ale může svojí houževnatostí také slivoň myrobalán (Prunus cerasifera), používaná jako podnož peckovin. Z domácích druhů často obsazují neudržované pozemky všechny naše javory (Acer), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea) nebo bříza bělokorá (Betula pendula). |
Metoda částečného loupání kůry
Metodu částečného loupání kůry jsme se naučili od kolegů z chráněných území Maďarska. Částečně je metoda popsána v této souborné publikaci. Anglicky je metoda označována výrazem „partial bark stripping“ nebo „partial bark wounding„. Výhodou této metody je kromě vysoké účinnosti také velká šetrnost, a proto ji lze praktikovat bez obav téměř kdekolív. V následujících odstavcích si popíšeme, na jaké dřeviny můžeme tuto metodu s úspěchem použít, jaké vyžaduje technické vybavení a doporučený technický postup. Můžete si přečíst stručné informace v barevném rámečku nebo podrobné informace pro experty níže.
Metoda částečného loupání kůry: Metoda je určena k likvidaci tenkých jedinců nežádoucích dřevin o tloušťce kmínku asi 1-3 cm a výšce asi 1-2 m. Pomocí nožíku sloupneme kůru přibližně na polovině obvodu kmene a vytvořené poranění ihned potřeme herbicidem (např. běžně dostupné přípravky na bázi glyfosátu). Poté necháme takto ošetřený stromek postupně odumřít. Metodu lze praktikovat v letních a podzimních měsících, kdy jsou dřeviny olistěné.
Zaměření metody a výchozí podmínky
- Velikost dřevin: Metoda slouží k likvidaci tenkých jedinců nežádoucích dřevin o tloušťce kmínku asi 1-3 cm a výšce asi 1-2 m. U silnějších jedinců použijeme injektáž navrtáváním kmene.
- Druh dřevin: Metoda je účinná na široké spektrum listnatých dřevin, včetně obtížně odstranitelných druhů, jako jsou invazní akáty, pajasany nebo javory jasanolisté.
- Růstová forma: Největší uplatnění má částečné loupání kůry u jedinců semenného původu s jednoduchým přímým kmenem. U dřevin keřového vzrůstu není metoda příliš vhodná. Lze použít i na výmladky, tj. jedince vegetativního původu vyrůstající z kořenů nebo pařízků. U výmladků ošetříme, pokud možno, vhodnou metodou také mateřské stromy a pařezy, jinak se budou tvořit opakovaně. Pokud rostou výmladky ze silného „zapomenutého“ kořene, mohou i přes ošetření vyrůstat znovu.
- Hustota a velikost porostu. Částečné loupání kůry je racionální zejména pro jednotlivé dřeviny nebo méně husté a nepočetné skupinky, čítající řádově desítky až malé stovky jedinců. Na husté a souvislé porosty mladého náletu raději zvolíme aplikaci herbicidu postřikem na list.
- Roční období: Metodu lze s registrovanými přípravky praktikovat výhradně ve vegetačním období, kdy jsou dřeviny plně olistěné. V zimě, v době rašení nebo při podzimním žloutnutí listí je účinnost nulová nebo výrazně snížená.
Výhody metody částečného loupání kůry
- Jednoduché vybavení: Vystačíme si s běžně dostupnými pomůckami.
- Rychlost: Ošetření jednoho stromku trvá pár vteřin, za hodinu můžeme ošetřit až 100 jedinců.
- Vysoká účinnost: Správně provedenou aplikaci dřevina málokdy přežije, což se týká i problematických druhů dřevin, obtížně odstranitelných jinými metodami.
- Uplatnění v řadě situací: Metodu lze praktikovat jak v cenném přírodním prostředí (např. zvláště chráněná území), stejně jako na pozemcích v intravilánu.
Vybavení a pomůcky
- Ochranné rukavice: Používáme rukavice odolné proti chemikáliím. Pokud ošetřujeme akáty, tenké jednorázové rukavice doplníme ještě pevnými pracovními rukavicemi.
- Nůž: Vhodná je zahradnická žabka nebo lehká mačeta se zahnutou čepelí. Mačeta se hodí i k uvolnění ošetřovaného stromku od husté vegetace v okolí.
- Štětec: Ideální je menší plochý štětec o šířce asi 2-3 cm. U dražších štětců s hustými štětinami nemusíme tak často namáčet.
- Herbicid: V současnosti jsou k této metodě registrovány přípravky Roundup Klasik Pro, Roundup Biaktiv a Touchdown Quattro. Na trnovník akát ředíme s vodou zpravidla na 30-50 %, u pajasanu používáme neředěný nebo mírně ředěný (75 %) přípravek.
- Ochranný oděv: Nejvhodnější je pracovní oblečení s dlouhými nohavicemi i rukávy, zejména pokud odstraňujeme akátový nálet.
- Malý kyblík: Do něj nalijeme herbicid a namáčíme aplikační štětec.
- Laboratorní střička: Slouží jako zásobník herbicidu. Ze střičky si dávkujeme menší množství herbicidu do malého kyblíku, aby byl štětec jen lehce namočen.
- Velké vědro: Do vědra o objemu asi 10 l uložíme malý kyblík s herbicidem, štětec a střičku. Vědro nám usnadní poponášení pomůcek a velmi účinně brání rozlití herbicidu. Pokud se nám malý kyblík převrhne, herbicid zachytí vědro.
Tip! V základu si vystačíte s nožíkem, štětcem a herbicidem. Při častější práci nebo větším počtu stromků doporučuji používat všechny uvedené pomůcky:
Technický postup
- Příprava prostoru: Tento krok se týká situací, kdy rostou nežádoucí dřeviny v husté vegetaci. Pomocí mačety uvolníme ošetřované stromky a dle potřeby osekáme (často suché) přízemní větve, které překáží.
- Sloupnutí kůry: Pomocí nože/mačety sloupneme kůru při bázi kmínku v délce asi 10-15 cm. Pruh sloupnuté kůry by měl zaujímat přibližně 60 % obvodu kmínku. Silnější stromky o tloušťce asi 2-3 cm vyžadují sloupnutí dvou pruhů – jednoho u báze kmínku a druhého o něco výše na protější straně (viz obrázek). Pokud ošetřujeme stromky rozvětvené u země do více kmenů, což je častý případ u zmlazených jedinců po výřezu, provedeme sloupnutí pod větvením a nejlépe ještě na vnitřní straně jednotlivých výhonů.
- Aplikace herbicidu: Štětcem namočeným lehce do herbicidu potřeme vytvořená poranění. S nátěrem nečekáme, rána na kmínku musí být čerstvá, nezaschlá! V hustších porostech nám pro udržení přehledu pomůže obarvený herbicid.
- Následná kontrola: Výsledek aplikace herbicidu začne být vidět po pár dnech – projeví se žloutnutím a padáním listí. Metoda bývá většinou téměř stoprocentní, ale přesto ošetřené stromky vyžadují kontrolu přibližně po měsíci. Spíše než že by stromky zásah přežily, můžeme najít jedince, které jsme napoprvé přehlédli. Odumřelé stromky lze snadno vytrhnout z půdy i s kořeny.
Tip! Při loupání dáváme pozor, abychom kmínek neoloupali po celém obvodu. Kompletní okroužkování sice způsobí odumření nadzemní části, ale zastaví tok látek v rostlině. Následkem toho herbicid nestihne doputovat do kořenů a stromek často regeneruje.
Tip! Pokud ošetřujeme hustou skupinu více jedinců (porost), postupujeme raději od konce porostu směrem k jeho začátku (tj. couváme). Takto se vyhneme kontaktu s herbicidem na již ošetřených kmíncích.
Doporučená literatura
Csiszár A. & Korda M. (2017): Practical experiences in invasive alien plant control. 2nd revised and expanded edition. Rosalia Handbooks. (Duna–Ipoly National Park Directorate Duna–Ipoly National Park Directorate Budapest.
Stejskal R. (2020): Metody cílené aplikace aneb staronový nástroj regulace invazních dřevin. Ochrana přírody 5: 15-19.
Stejskal R. (2021): Metody cílené aplikace 2. část: Ošetření mladých jedinců invazních dřevin. Ochrana přírody 5: 22-25.
Stejskal R. (2021): Regulace pajasanu žláznatého a dalších invazních dřevin pomocí méně známých způsobů aplikace herbicidu. Agromanuál 7: 36-39.