Mezi ochranáři se nedávno rozvinula diskuze o vhodnosti frézování při údržbě a obnově ochranářských lokalit, zejména jako nástroje k odstranění náletových dřevin. Teď nemám na mysli frézování při celoplošné přípravě lesních pasek ke strojovému zalesnění, jak známe ze Soutoku. Rád bych do této diskuze přispěl zkušenostmi s managementem náletových dřevin pomocí frézy v Podyjí. Po lehce obecném úvodu následují praktické zkušenosti s frézováním na několika lokalitách společně se závěrečným zhodnocením, jaké tato technologie může přinést výsledky.

Co je to frézování?

Odstraňování náletových dřevin je jednou z nejnáročnějších činností při obnově a údržbě ochranářských lokalit. Výřez a kácení dřevin pomocí motorové pily, což je asi nejčastější metoda, je obecně velmi pracné, časově náročné, zůstávají po něm nepříjemné pařízky a u listnatých dřevin vyžaduje likvidaci výmladků v dalších letech. Proto se v posledních letech objevují snahy o zavedení alternativních metod likvidace nežádoucích dřevin s cílem zvýšení efektivity, úspory nákladů a pracovních sil. Jednou z takových alternativních metod je frézování.

Frézování (angl. mulching) je metodou likvidace nadzemní rostlinné biomasy pomocí speciálního stroje – lesní frézy (mulcher, brush cutter). Fréza je vlastně druh výkonného mulčovače, který kromě trávy, bylin a tenkého náletu zvládne zpracovat i hrubou biomasu, jako jsou středně velké stromy, hromady klestu nebo pařezy. Existují i půdní frézy, ale zde se budeme věnovat běžné fréze pracující na povrchu půdy. Fréza rozmělní do formy mulče téměř vše, co jí stojí v cestě – záleží na výkonu frézy, resp. traktoru, který ji nese a popohání. Pracovním ústrojím frézy je velký ozubený válec, rotující kolem horizontální osy, čímž dojde k rozdrcení a rozprostření zpracovaného materiálu po ploše.

Proč se frézy staly v poslední době tak populární, je fakt, že frézou lze do určité míry nahradit řadu dalších strojů – např. pro vyčištění pozemku nepotřebujete pilu, nemusíte nikam odklízet dřevo, likvidovat klest, klučit pařezy apod. Jak dále proklamují dnes už početné firmy, které tuto službu nabízejí, fréza vám pozemek přihnojí dřevním mulčem a dovede také srovnat terén. Udělá vše potřebné za vás jedinou operací. Celá akce trvá jen zlomek času oproti tomu, kdybyste pracovali ručně. Vyčištění plochy je rychlé a tím i relativně levné.

Dávno před ochranáři objevili frézování lesníci používající frézu při přípravě lesních pasek, stejně jako provozovatelé liniových staveb, jako jsou elektrovody, železniční tratě nebo dálniční tělesa. Fréza tam slouží k periodickému odstraňování dřevin zarůstajících cílový prostor, který je potřeba udržovat v bezlesém stavu. Kromě těchto „provozních prvků“ se fréza používá často k občasné údržbě rozvojových ploch v okolí měst, opuštěných průmyslových areálů apod. – kde funguje v podstatě jako velká množírna invazních druhů.

V přírodě bližším pojetí se fréza používá při obnově dlouhodobě zanedbaných lokalit, např. v horách a podhůří na bývalých pastvinách postižených sekundární sukcesí. Ve velkém se na obnovu zarostlých pastvin vrhli na Slovensku – pěkné ukázky např. zde.

Frézování v Podyjí

V Podyjí frézování používáme v lese, např. k údržbě cesní sítě, lesních skládek, občas k drcení klestu a zcela výjimečně k přípravě lesních pasek. Na nelesních biotopech se fréza využívá nejčastěji k těmto účelům:

• Obnova opuštěných, dlouhodobě zanedbaných lokalit před zahájením pravidelné údržby – viz dvě videoukázky níže.
• Srovnání luk narušených činností divokých prasat (v kombinaci s vláčením)
• Likvidace pařezů v sečených plochách (na objemné a tvrdé pařezy nasazujeme speciální pařezovou frézu)
• Srovnání nesekatelných bultovišť (porostů trsnatých ostřic).
• Příprava terénu, např. při zakládání sadů, stavbách ohradníku apod.

V posledních asi pěti letech jsme frézu testovali i za účelem likvidace náletových dřevin a právě tomuto tématu se bude věnovat následující příspěvek. O tom, zda je frézování efektivním nástrojem v boji s náletovými dřevinami si můžete udělat obrázek na základě příkladů z několika lokalit.

Příklad 1: Převod křovin bývalého vojenského cvičiště na sečené louky

V předjaří roku 2017 jsme zfrézovali přibližně 3,5 ha ploch na bývalém vojenském cvičišti Mašovická střelnice. Jednalo se o 12 menších segmentů na stanovišti širokolistých suchých trávníků, poměrně druhově bohatých, na hlubokých hnědozemních půdách, které desítky let zarůstaly náletem trnitých křovin. Vyčištěné plochy se měly připojit k navazujícím, pravidelně sečeným loukám. Místy byl mezernatý porost mladších keřů, někde skupiny i celé plochy přestárlých dřevin. V likvidovaných porostech dominovaly růže, hojně byly zastoupeny trnky a hlohy, menší příměs tvořily další dřeviny (plané třešně, myrobalány, babyky, ptačí zob aj.). V následujících čtyřech letech se plochy 2-3krát posekaly, první sezónu proběhlo ještě dvojí mulčovaní v době nejvyššího nárůstu výmladků.
Výsledek: Převod křovinatých ploch na sečené louky se v zásadě podařil. Vzniklé porosty jsou druhově pestré, bez přítomnosti obtížných vytrvalých plevelů. Avšak, co se týče dřevin, ještě čtvrtou sezónu po zásahu ve značné míře stále obrážejí z kořenů a to natolik, že sklízené seno je omezeně využitelné kvůli zvýšenému obsahu trnitých výhonů růží, ostružiní a hlohů.

Příklad 2: Redukce porostů janovce metlatého na biotopu suchých trávníků a vřesovišť

Na podzim 2017 jsme vyřezali část Popického vřesoviště o ploše asi 1,2 ha zarostlou hustě janovcem metlatým, růží, hlohem, v menší míře také mladšími duby, jasany a třešněmi. Dost intenzivně se pracovalo i ve stromovém patře s dominancí odumírajících borovic. Výřez proběhl nejprve nahrubo pomocí vyvážečky s harvestorovou hlavicí. Protože vyvážečka nebyla schopna pracovat s tenkým náletem, dočištění proběhlo ručně pomocí řetězových pil. Abychom usnadnili průběh návazné pastvy, rozhodli jsme se většinu vyčištěné plochy zfrézovat, protože ovce se jinak vyhýbají místům s hustými a vyššími pařízky. Frézování proběhlo hned zkraje roku 2018. Od té doby byla plocha společně s navazujícími pastvinami v okolí extenzivně vypásána početným stádem ovcí (cca 180-250 ks), na volno i v ohradníku.
Výsledek: Zhruba dvě první sezóny dřeviny prakticky neobrážely a vyčištěná plocha si udržovala otevřený charakter. Přes poměrně silný pastevní tlak ovcí je však čtvrtou sezónu po frézování vidět velké množství mladých výmladků, především janovce metlatého. Zdá se, že janovec během pár let obnoví svůj původní porost.

Příklad 3: Redukce křovin na pastvině exmoorských koní

Na konci roku 2018 jsme v nově založené pastvině exmoorských koní na Havranickém vřesovišti vyřezali přibližně hektarovou plochu, zarostlou opravdu hustým porostem přestárlých růží, trnek a myrobalánů. Ještě o rok dříve byl okraj lokality zfrézován při přípravě koridoru pro stavbu ohradníku. Na části plochy bylo také několik desítek odumřelých borovic. Čištění probíhalo kombinací vyvážečky (velké stromy a objemné keře) a ruční práce (menší keře). Další sezónu jsme nechali dřeviny obrazit z pařízků s tím, že je zkusíme potlačit nasazením těžké frézy. Také jsme chtěli zbavit lokalitu množství nepříjemných pařízků, protože koně se místům s jejich vyšší koncentrací vyhýbají. Během pár hodin koncem roku 2019 proměnila silná fréza plochu k nepoznání. Na dokonale vyčištěné a srovnané ploše kromě vybraných solitérů a skupin stromů nezůstal ani pařízek. Silná vrstva štěpky byla z lokality vyhrabána a odvezena. Plocha nebyla následně nijak ošetřována, nepočítáme-li extenzivní pastvu koní.
Výsledek: Plochu přestárlých „sterilních“ křovin se podařilo převést na travnatý, otevřený biotop. Vliv výřezu v kombinaci s frézováním na dřeviny byl ale minimální – hned první sezónu začala vyčištěná plocha znovu zarůstat početnými výmladky růží, trnek i dalších dřevin. Koncem roku 2021 jsou výmladky až 2 m vysoké a zdá se, že během 5-7 let bude značná část lokality opět neprostupná.

Frézování jako nástroj k likvidaci náletových dřevin?

Podobných příkladů by se dalo v Podyjí ukázat více s obdobným výsledkem. Prakticky ve všech případech se jednoznačně potvrdilo, že frézování nadzemní části listnatých náletových dřevin včetně pařízků na suchých stepních biotopech nevede samo o sobě k jejich kompletní likvidaci. Listnaté dřeviny si i po brutálním zásahu výkonného stroje dokážou se ztrátou nadzemní části poradit a postupně zregenerovat díky aktivaci spících pupenů a zásobám látek v kořenovém systému. Navíc ztráta terminálního výhonu vede k tvorbě několika až mnoha náhradních výhonů, takže porost dřevin se v podstatě zahustí.

Je obecně známo, že určitou roli hraje i hloubka frézování. My jsme pracovali s povrchovou (nadzemní) frézou. V případě hloubkového frézování včetně kořenového systému je likvidační vliv frézy u některých dřevin vyšší (ne však třeba u akátu, pajasanu, kustovnice…). Půdní frézování je však ale na většině ochranářských lokalit vzhledem k radikálnímu zásahu do půdního profilu nemyslitelné. Fungovat by mohlo snad na stanovištích vátých písků, zatímco třeba na mělkých půdách stepních lokalit Podyjí by bylo technicky nemožné.

Zde jsou komentáře k vybraným aspektům spojeným s frézováním:

• Efekt frézování je jen krátkodobý: Jak ukazují příklady, už po pár měsících od zásahu se objevují výmladky dřevin. Pokud na lokalitě neprobíhá žádná návazná údržba, porost dřevin se obnoví velmi rychle, už po pár letech. Je-li návazná péče o zfrézovanou lokalitu dostatečně intenzivní, existuje šance, že dostaneme zmlazující dřeviny pod kontrolu na únosnou míru. I tak ale musíme počítat s tím, že pokud zaběhnutý systém přerušíme a přestaneme lokalitu sekat či dostatečně vypásat, dřeviny mohou lokalitu opět během dvou tří let zcela ovládnout. I když nám výmladky dřevin nebrání v pravidelném sečení, mohou významně ovlivňovat užitnou hodnotu sklízeného sena (viz příklad z Mašovické střelnice) nebo vypásaného porostu (zhoršená prostupnost, vyhýbaní se trnitým výmladkům apod.).
• Frézování nezahubí listnaté dřeviny: Listnaté dřeviny obecně velmi dobře snášejí mechanickou likvidaci. Trnité druhy, jako jsou růže šípkové, ostružiníky, hlohy, ale i řada dalších keřů (svída, ptačí zob, bez černý aj.) jsou mechanickou cestou téměř nezničitelné a nic na tom nemění ani fréza. Z běžně rozšířených druhů relativně dobře po frézování odumírají přestárlé trnky. Úspěšně lze likvidovat jehličnaté dřeviny (pokud se je podaří zfrézovat včetně všech přízemních větví), z listnáčů po frézování lépe odumírají některé lesní dřeviny, např. habry nebo mléče.
• Frézováním se zahustí porost dřevin: Na frézování reagují dřeviny jak tvorbou náhradních výhonů v pařezové části – na širším obvodu oproti prostému výřezu kvůli „rozmělcování“ pařezu, tak zahuštěním porostu kořenovými výstřelky (růže, svída, ostružiník, myrobalán aj). Frézování tedy vede k totální změně struktury porostu – ze vzpřímených stromů/keřů se zřetelně lokalizovanými bázemi, vznikne džungle mnohočetných polykormonů s výmladky rostoucími jakoby „odjinud“ – obzvláště v tom vyniká svída nebo růže. Opět se chytíme do pasti, protože výmladkový porost je téměř nezničitelný.
• Frézování může pozemek zaplevelit: Při frézování dojde vždy k většímu či menšímu narušení půdního povrchu. Holá půda je živným substrátem řady plevelných druhů, včetně vytrvalých plevelů – vratič obecný, pelyňky, bodláky, pcháče, kopřiva aj. Pokud je na lokalitě namnožíme a pokusíme se je zlikvidovat opakovanými zásahy, můžou tyto druhy přerůst ve vážný a těžko řešitelný problém.
• Frézování podporuje invazní druhy: Vše, co bylo výše uvedeno platí dvojnásob u invazních druhů. V případě akátu, pajasanu, javoru jasanolistého, kustovnice, šeříku, střemchy pozdní apod. vede frézování k tak silnému zahuštění a namnožení porostu, že následné pokusy o likvidaci jsou téměř zbytečné. Také byliny (např. zlatobýl, klejicha, křídlatka aj.) podle našich poznatků z rozsekání oddenků frézou vyloženě prosperují.

Přehled situací, kdy se nám použití frézy osvědčilo

• Obnova suchých trávníků: Frézování čistě travnatého biotopu, např. suchých stepních trávníků, luk či vřesoviště bez dřevin, plevelných a invazních druhů vede k „občerstvení“ porostu, urychlení rozkladu stařiny a výraznému zvýšení podílu kvetoucích bylin. Používáme především na dlouhodobě zanedbaných lokalitách, které se nedaří z nějakého důvodu pravidelně udržovat běžnými metodami. Vzniklý mulč není nutné uklízet, přes zimu prakticky zmizí. Z čistých trávníků dokáže frézování vykouzlit květnatý porost. Jsou-li v trávníku dřeviny, je lepší je při frézování vynechat a nechat je růst, příp. zlikvidovat jinými metodami.
• Obnova okrajů na rozhraní les/neles: Frézování usnadní převod zarostlých lučních okrajů na pravidelně sečené plochy. Ať již frézujeme celé stromy nebo pařezy po výřezu, lesní dřeviny často po frézování a opakovaném sečení výmladků skutečně odumírají. Pokud přesto některé zmlazují, nejsou jejich výmladky ve sklízené hmotě problematické. Důležité je použít frézování jen na nejnutnější práce a potom již porost jen sekat, aby se stabilizoval a kvůli narušení povrchu se opětovně nemnožily plevelné druhy.
• Příprava trasy ohradníku: Před stavbou ohrad je vhodné nejprve dřeviny v trase ohradníku ošetřit na stojato injektáží, příp. kácením spojeným se zátěrem pařezu herbicidem. Teprve po zatažení herbicidu do kořenů nasadíme frézu, která dokonale připraví potřebný koridor. Takto založený ohradník je na údržbu mnohem jednodušší než ohrada utopená bez přípravy v porostu náletových dřevin, které volají po častém vysékání.
• Odstranění suchých dřevin/pařízků: Máme-li porost keřů odumřelých nastojato (postřik na list, injektáž aj.) nebo plochy se suchými pařízky po výřezu a ošetření herbicidem, fréza usnadní jejich odstranění před další návaznou péčí.
• Zmlazení porostu dřevin: Pokud chcete na lokalitě dřeviny zachovat, akorát potřebujete omladit jejich přestárlý porost, v tom případě je fréza ideální volbou. Odstranění porostu je velmi rychlé a porost spolehlivě obrazí. Je dobré ale nefrézovat celé křoví, ale pokud možno po částech, aby nevznikl monotónní výmladkový porost, kterému se spousta vzácnějších pěvců vyhýbá.

Celkové zhodnocení

Fréza může být velkým pomocníkem, zejména při velkoplošné obnově biotopů a na lokalitách s přestárlým a hustým náletem, jehož ruční odstranění by bylo mimořádně namáhavé. Při použití frézy k likvidaci náletových dřevin ale musíme počítat s omezeným účinkem frézování na dřeviny, stejně jako rizikem zaplevelení a rozšíření invazních druhů. Na lokalitách, kde bude jen extenzivní následná péče (častý případ ochranářských lokalit), je tedy lepší frézování nepoužívat. Velký výkon frézy náš může svést k zásahu na velkých plochách s tím, že potom nezvládneme tlumit výmladky nebo namnožené invazky.

Zásah je tedy většinou nutné spojit s dalšími opatřeními, ať již před zásahem (injektáž, zátěr pařízků aj.), ale především v rámci následné péče. S obrážejícími výmladky se buď musíme smířit, nebo se je pokusíme tlumit sečením, pastvou, bodovým postřikem apod. Pokud chceme k omezení výmladků použít herbicid, je důležité nechat výmladky dostatečně obrůst, protože na rostliny rozšmelcované frézou má herbicid malou, někdy i nulovou účinnost.

Pokud se na managované lokalitě vyskytují invazní druhy (u nás nejčastěji akát, kustovnice, javor jasanolistý aj.), frézování je lepší se úplně vyhnout, anebo frézu nasadit až po jejich kompletní likvidaci.

Účinek frézování se může lišit druh od druhu dřeviny, stejně jako lokalitu od lokality. V každém regionu jsou určité „problémové“ druhy a jiné, méně odolné. Pokud máte vysledovány reakce dřevin na vámi udržovaných lokalitách, můžete se rozhodnout, kde lze s výhodou použít frézování a kde je nutné nasadit jiné metody.

Literatura

Anonymus (2003): The Scrub Management Handbook: Guidance on the management of scrub on nature conservation sites. The Forum for the Applicaton of Conservaton Techniques & English Nature.

Archer S. R., Davies K. W., Fulbright T. E., McDaniel K. C., Wilcox B. P. & Predick K. I. (2011): Chapter 3: Brush Management as a Rangeland Conservation Strategy: A Critical Evaluation. In Briske D. D. (ed): Conservation Benefits of Rangeland Practices: Assessment, Recommendations, and Knowledge Gaps. United States Department of Agriculture, Natural Resources Conservation Service, Washington, DC.

Frank G. S., Saunders M. R. & Jenkins M. A. (2018): Short-Term Vegetation Responses to Invasive Shrub
Control Techniques for Amur Honeysuckle (Lonicera maackii [Rupr.] Herder). Forests 9: 1-22.

Welch T. G. (2000): Brush Management Methods. Texas A & M AgriLife Extension Service. 20 pp.