Jak se ke koním nastěhovali sysli
Pastva exmoorských koní neustále přináší příjemná překvapení. Kdo pozoruje každoroční proměny pastviny, možná řekne, že vlastně nejde ani tak o překvapení, jako spíše o očekávatelné výsledky. Letošní pátou sezónu pastvy exmoorských koní na Havranickém vřesovišti zahajujeme oslavou prvního pozorování syslů v koňské pastvině.
Když jsem se v půli dubna procházel brzy ráno po pastvině exmoorských koní u Havraníků, na pěkně nasluněné mezi při okraji ohrady mě zaujaly zvláštní nory. Podle rozměrů, hloubky a rozmístění šlo vidět, že nepůjde o žádnou „obyčejnou myš“. Okamžitě jsem zapomněl, že jsem šel původně pátrat po nosatcích ukrytých pod přízemními listy trsnatých bylin. Podezřelé nory jsem zdokumentoval ještě na dalších místech krásně vypasené meze.
Fotkami jsem se nedočkavě pochlubil kolegovi zoologovi a ten mi potvrdil moji domněnku, že se s největší pravděpodobností jedná o nory sysla obecného. Lokalitu jsem navštěvoval při každé příležitosti, ale zastihnout sysly se mi stále nedařilo. Na místo jsme se tedy vypravili spolu, tentokrát lépe vybaveni, a do blízkosti nor jsme nastražili fotopasti. Jak se záhy ukázalo, pasti jsme nevědomky pověsili na „drbací“ keře exmoorských koní. Kromě pózujících koňských „modelů“ jsme ale přece jen během pár dní získali i několik cenných záznamů s panáčkujícími sysly.
Syslí biotop
Syslům se zalíbilo na nejjižnějším okraji pastviny. V minulosti zde byl svah upraven do podoby umělé terasy, která byla zorněna a využívána jako políčko, což je patrné na leteckém snímku z 30. let. Čím se toto místo liší od zbytku pastviny, je větší hloubka půdy. Zatímco většina pastviny se nachází na mělkém skalnatém podloží, zde je hluboká „ornice“.
Šikmý svah terasy směřuje k jihu a pokrývá jej víceméně ruderální porost s převahou hulevníku Loeselova, pumpavy bezlodyžné, lebed a měrnice černé, nechybí piláty lékařské, mochny a rozrazily. Ze vzácnějších druhů stojí za zmínku mák bělokvětý. Trávy mají na svahu poměrně malou pokryvnost, na rozdíl od rovinaté části terasy. Tu a tam jsou po terase roztroušeny keře růží, nějaké brsleny a bez černý.
Většina nor se nachází na horní hraně svahu terasy, ale některé ústí i přímo ve svahu. Nory jsou převážně na dosti spasených místech, ale některé se ukrývají i mezi drobnými keři nebo v trsech vyšší trávy. Koně si terasy oblíbili jako svoji koupelnu, kde si rádi dopřávají prachový nebo bahenní peeling na vydupaném svahu.
Odkud přišli?
Sysli se na pastvině neobjevili zčista jasna. Více než před 10 lety byli pozorování při rakousko-české hranici, asi 1 km jižně od koňské pastviny. Postupně se zabydleli i na české straně, zejména ve vinohradech kolem obce Hnanice. Nejznámější byla v posledních letech početná kolonie na fotbalovém hřišti u Hnanic, odkud je to ke koním už jen pár set metrů.
Nicméně k urychlení dalšího postupu syslů do vnitrozemí bezpochyby přispěli naši Exmooři. Před zahájením pastvy byla místa s hlubokou půdou v pastvině utopena v porostu vysokých trav. Teprve po čtyřech sezónách poctivé pastvy se na okraji pastviny „vyrýsoval“ krátkostébelný, ale současně velmi pestrý trávník, kterému už sysli nemohli odolat. Uvidíme, zda se v pastvině usídlí na trvalo nebo šlo jen o zvědavé výsadkáře. Jistý potenciál má pastvina i na dalších místech a výskyt sysla je zde určitě ozdobou už tak pestré fauny.