Pastvina exmoorských poníků Mašovická střelnice
Mašovická střelnice je významným komplexem bezlesí ochranného pásma NP Podyjí. Jde o bývalé vojenské cvičiště československé armády. Střelnice byla zřízena v roce 1952 jako pěchotní pro střelbu z ručních zbraní, v roce 1971 byla rozšířena na střelnici pro tanky a BVP. Aktivní činnost armády zde zanikla v polovině 90. let minulého století. Přestože se jedná o velmi mladé území, vystavěné na orné půdě, časem se zde vyvinula druhově bohatá luční a stepní vegetace. Od roku 2018 v jižní polovině Mašovické střelnice vznikla koňská pastvina. Tento příspěvek představí pastvinu exmoorských poníků u Mašovic, její přírodní poměry, základní způsoby managementu a další zajímavosti. Jde o jednu ze dvou pastvin tohoto anglického plemene koní v Podyjí – druhá se nachází na Havranickém vřesovišti.
Po odchodu armády většina pozemků přešla pod Správu národního Parku Podyjí, která zde zajišťuje péči o celé území, ať již vlastní činností nebo prostřednictvím pachtýřů. Péče o travnaté biotopy probíhala sečením, výřezem náletových dřevin a občasnou pastvou ovcí. Průběžně bylo také nutné asanovat drobné i větší skládky, které na střelnici po vojácích zůstaly.
Lokalizace pastviny
Pastvina leží nedaleko Mašovic, v ochranném pásmu NP Podyjí.
Příjezd a parkování: Po asfaltce odbočující z hlavní silnice asi 100 m za Mašovicemi (při výjezdu směr Podmolí). Parkovat lze na prostorné ploše asi 300 m od pastviny.
Plocha pastviny: 28 ha
Obvod pastviny: 4000 m (3200 m bez Komínku)
Pasená zvířata: Exmoorský pony
Přírodní charakteristika
Mašovická střelnice má téměř rovinatý charakter, celé území se velmi mírně svažuje od západu k východu, kde se opět mírně zvedá. Tento terén byl velmi výhodný pro cvičné střelby tanků i pěších během aktivního období střelnice. Terén je zpestřen zaniklým technickým zařízením, jako jsou pojezdové dráhy, kolejiště, příkopy a náspy. Téměř celé území leží na hlubokých sprašových hlínách s příměsí vápníku, jen drobné výchozy na nejvýchodnějším okraji pastviny v lokalitě zvané Komínek jsou tvořeny biotitickým granitem. V některých částech střelnice se vyskytuje kaolín.
Většinu plochy pastviny pokrývá těžko odlišitelná mozaika křovin, náletových stromů a stepních (lučních) porostů (26,5 ha). Z nich jsou nejvýznamnější biotopy hostící širokolisté suché trávníky. Východ střelnice (lokalita Komínek) pokrývají převážně acidofilní suché trávníky. Křovinami relativně nejméně zarostlé jsou partie využívané do doby založení pastviny jako pravidelně sečené louky. Lesní porosty charakteru dubohabřin tvoří nepatrnou plochu 1,7 ha při okrajích pastviny. Cenným prvkem pastviny jsou drobné vodní prvky, jako umělé vodní tůně po vojácích, kaolínová kaliště a některé příkopy naplněné vodou.
Silné stránky: V rámci Podyjí patří Mašovická střelnice mezi druhově nejbohatší lokality. Zdejší trávníky jsou opravdu vysoce květnaté, ať již na pasených nebo sečených částech střelnice. Přestože až na výjimky téměř chybí náročnější druhy (např. orchideje), podobně reprezentativní louky a trávníky najdeme jen na pár místech Podyjí. Oproti jiným lokalitám na střelnice (zatím) téměř chyb invazní druhy rostlin.
Slabé stránky a ohrožující faktory: Rozhodně nejvýraznějších ohrožujícím faktorem je silné zarůstání. Během dvou tří let pastvy se výrazně zvýšila pokryvnost nejen v již dříve zarůstajících segmentech, ale i na prakticky čistých plochách opuštěných luk.
| Geologické podloží | sprašové hlíny, smíšené sedimenty, kaolín, biotitický granit |
| Nadmořská výška | 390-410 m |
| Klimatická oblast | MT11 |
| Bioregion | 1.23 Jevišovický |
| Přírodní biotopy – lesní | L3.1 Hercynské dubohabřiny |
| Přírodní biotopy – nelesní | K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny |
| T1.1 Mezofilní ovsíkové louky | |
| T3.4 Širokolisté suché trávníky | |
| T3.5 Acidofilní suché trávníky | |
| Plocha travnatých biotopů | 18,7 ha |
| Plocha lesa | 1,7 ha |
| Plocha křovin a náletové vegetace | 7,8 ha |
| Vodní plochy | 0,1 ha |
Biodiverzita
Přestože se jedná o území, jehož biotopy mají velmi krátkou historii (ještě před válkou zde převládala orná půda), patří Mašovická střelnice mezi druhově nejbohatší enklávy nelesních biotopů Podyjí. Oproti jiným vojenským prostorům, kde působí těžká vojenská technika terénní disturbance, na Mašovické střelnici se tanky pohybovaly výlučně po speciálně vytvořených pojezdových drahách. Jen v okolí těchto drah byl rozježděný terén, zatímco zbytek střelnici byla celkem jednolitá travnatá plocha, zpestřená ale různými zákopy, kolejišti s pohyblivými terči apod. Po zániku vojenských aktivit začala pojezdové dráhy, vyježděné cesty a vlastně všechny další části střelnice pohlcovat náletová vegetace. Travnatý charakter si zachovaly jen rovinatější plochy sečené pro kvalitní seno.
Vegetace střelnice je na místní poměry druhově bohatá. I z tohoto důvodu byla Mašovická střelnice vyhlášena v rámci soustavy Natura 2000 evropsky významnou lokalitou k ochraně vybraných typů suchých trávníků. Jarní i letní aspekt hostí bohaté populace kvetoucích bylin. Z vzácnějších rostlin zasluhuje pozornost např. vemeník zelenavý, vstavač kukačka nebo růže galská. Na kyselém výchozu Komínku nechybí pro Podyjí typický koniklec velkokvětý. Mozaika travino-bylinných a křovinných biotopů vyhovuje neobyčejně pestrému společenstvu denních motýlů. Střelnice je známá především poměrně stabilní populací vřetenušky třeslicové a bohatými populacemi téměř všech našich hnědásků – zejména hnědáska černýšového a podunajského (viz studie v časopisu Živa). V tabulce níže je přehled nejvýznamnějších zástupců ze skupiny chráněných nebo ohrožených druhů.
| Rostliny |
|---|
| Armeria vulgaris – trávnička obecná |
| Biscutella laevigata – dvojštítek měnlivý |
| Cerinthe minor – voskovka menší |
| Hieracium densiflorum – chlupáček hustokvětý |
| Chamaecytisus supinus – čilimník nízký |
| Inula salicina – oman vrbolistý |
| Juniperus communis – jalovec obecný |
| Orchis morio – vstavač kukačka |
| Platanthera chlorantha – vemeník zelenavý |
| Pulsatilla grandis – koniklec velkokvětý |
| Reseda luteola – rýt barvířský |
| Rosa gallica – růže galská |
| Živočichové |
|---|
| Coptocephala rubicunda – mandelinka |
| Cyaniris semiargus – modrásek lesní |
| Lanius collurio – ťuhýk obecný |
| Lixus angustus – rýhonosec |
| Melitaea aurelia – hnědásek černýšový |
| Melitaea britomartis – hnědásek podunajský |
| Mogulones austriacus – nosatec |
| Rhabdorrhynchus echii – rýhonosec |
| Stenobothrus crassipes – saranče drobná |
| Sylvia nisoria – pěnice vlašská |
| Triturus carnifex – čolek dravý |
| Zygaena brizae – vřetenuška třeslicová |
Invazní a expanzivní druhy
- Růže (Rosa spp.): Jde o komplex více druhů s různou fenologií i fyziognomií. V území jsou hojně zastoupeny a místy dosahují vysoké pokryvnosti.
- Hloh (Crataegus): Na pastvinu sice patří, ale místy doslova pohlcuje cenné plochy bezlesí.
- Trnka obecná (Prunus spinosa): Spolu s růžemi se trnka značně šíří na cenné plochy suchých trávníků.
- Svída krvavá (Cornus sanguinea): V celé ploše pastviny sice lokálně, ale tam, kde byla v minulosti vyřezána, jsou bohatě zmlazené porosty.
- Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera): Poměrně lokální výskyt.
- Ostružiníky (Rubus spp.): V pastvině spíše jen při lesních okrajích.
- Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis): V pastvině jen na pár místech narušených při stavbě ohrad.
- Vratič obecný (Tanacetum vulgaris): Místy rozsáhlejší porosty.
- Třtina křovištní (Calamagrostris epigejos): V pastvině jen v okrajích na místech s nejméně intenzivní pastvou.
- Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius): Oproti jiným lokalitám v Podyjí je na střelnici spíše nehojný.
Založení pastviny a pastevní režim
Pastvina u Mašovic byla postavena na podzim 2017. Vlastní stavbě předcházely některé terénní úpravy v trase ohradníku a také zabezpečovací práce, např. zakopání nebo zbourání nebezpečných podzemních šachet. Ohradu tvoří zatlučené akátové kůly opatřené dvěma vodiči z vysokopevnostní oceli a plastovou páskou. Elektrický ohradník je vysoký přibližně 120 cm, výška dolního vodiče je téměř 50 cm, takže ohradník je dokonale průchozí pro volně žijící zvěř. Součástí ohradníku je asi třičtvrtěhektarová aklimatizační ohrada, kde mají koně dřevěný přístřešek a napajedlo. Mimo hlavní ohradu leží ještě občasně vypásaná lokalita Komínek, kde jsou pouze připraveny kůly s izolátory a na dobu pastvy se zde instalují vodivá lanka.
Koně začali pastvinu vypásat v půli května 2018. Nejprve přijela skupinka tvořená hřebcem a pěti klisnami. Hned zjara následujícího roku se narodilo pět hříbat. Další přírůstky přibyly i na jaře 2020. Na konci roku 2020 se stádo upravilo tak, že se v něm ponechali pouze klisny, zatímco všichni hřebci odjeli na blízkou pastvinu u Havraníků, příp. do jiných koňských rezervací v Čechách. V roce 2021 se tedy v pastvině pásla skupina devíti klisen, včetně těch přivezených z havranické pastviny.
Pastva probíhala tak, že jsme postupně zvětšovali pasenou plochu. První měsíce koně strávili na menší, asi dvouhektarové ploše. V létě už vypásali téměř polovinu ohrady. Od zimy 2018 se koně pohybovali na většině plochy pastviny. V listopadu a prosinci byla vypasena izolovaná lokalita Komínek opatřená mobilním ohradníkem. V lednu 2021 jsme opět koně vrátili na hlavní pastvinu s tím, že se z pastvy vyloučila část kolem tůní s výskytem citlivých vstavačů kukaček.
Management pastviny
Kromě pastvy v pastvině na Mašovické střelnici probíhají další managementová opatření s cílem zastavení nebo alespoň zpomalení nežádoucí sukcese, zlepšení nebo udržení stavu přítomných biotopů. Bylo by bláhové domnívat se nebo tvrdit, že veškerou potřebnou práci zastanou exmoorští poníci. Na střelnici jsme je pořídili jen jako užitečného pomocníka na některé dílčí úkoly. O výhodách a slabinách pastvy koní se dozvíte jinde. Zde je přehled probíhajících činností:
- Redukce náletových dřevin: Prakticky nekončící proces vyžadující mechanické i chemické metody. Hlavní část výřezů proběhla v letech 2008-2014. Určité výřezy na vybraných plochách proběhly těsně před zahájením pastvy v zimě 2017/18 a od té doby další práce nepokračovaly. Vzhledem k silnému zarůstání pastviny bude nutné práce nejen zintenzivnit, ale především zefektivnit.
- Sečení travnatých biotopů: Vybrané bývalé louky jsou nadále sečeny v jarním období na seno. Bohužel kvůli šířícímu se náletu přestává být sečení postupně možné.
- Údržba tůní: Dvě drobné vodní plochy jsou důležitými biotopy obojživelníků i vodního hmyzu. Čas od času je potřeba zredukovat náletové dřeviny v jejich blízkosti, u jedné z tůní proběhlo také odstranění sedimentu a porostu orobince.
- Péče o solitérní dřeviny: Vybrané stromy (např. jalovce, jeřáby, duby…) v lesní i bezlesé části pastviny uvolňujeme od náletu a vyvětvujeme. Cílem je, krom dostatku prostoru pro dřeviny samotné, zajistit větší prostupnost pastviny pro pasoucí se zvířata a postupné vytvoření „parkové“ struktury lesa.
