Pastvina exmoorských poníků Havranické vřesoviště
Havranické vřesoviště je bezesporu jednou z nejlepších ukázek teplomilné stepní a keříčkové vegetace NP Podyjí. Je součástí pásu vřesovišť táhnoucího se přibližně mezi rakouským městečkem Retz a jihomoravských Znojmem. Původně se jednalo o rozsáhlé obecní pastviny zasahující ještě koncem 19. století hluboko do údolí Dyje, ze kterých se dodnes zachovala jen menší část, zatímco zbytek plochy pohltil les. Kromě pastvy ovcí obnovené záhy po vzniku národního parku se v roce 2018 podařilo na Havranickém vřesovišti zavést polodivoký chov exmoorských poníků. Tento příspěvek představí pastvinu exmoorských poníků u Havraníků, její přírodní poměry, základní způsoby managementu a další zajímavosti.
Lokalizace pastviny
Pastvina exmoorských poníků se nachází mezi obcemi Havraníky a Hnanice. Celé území leží v katastrálním území obce Havraníky a je součástí zóny soustředěné péče NP Podyjí.
Příjezd a parkování: Parkovat lze v Havraníkách u rybníka, nebo na straně u Hnanic poblíž čerpačky.
Plocha pastviny: 35 ha (z toho 11 ha tvoří les).
Obvod pastviny: 3100 m
Pasená zvířata: Exmoorský pony
Přírodní charakteristika
Pastvina na Havranickém vřesovišti má přibližně na polovině plochy charakter acidofilních suchých trávníků s fragmenty suchých vřesovišť (asi 16 ha). Součástí nelesních biotopů jsou také křoviny a náletové stromy (asi 8 ha), které místy dosahují vysoké pokryvnosti, zejména na opuštěných loukách nebo bývalé orné půdě. Přibližně třetinu pastviny tvoří lesní porosty s převahou dubů, lip, javorů a dalších domácích listnáčů, ale i významným zastoupením trnovníku akátu a borovice lesní.
Jihozápadní části pastviny dominuje skalnatý svah s typickou vřesovištní vegetací. Přibližně uprostřed se nachází nejvyšší bod pastviny – kóta 339 m Staré vinice. Východní polovina je tvořena celkem nevýraznou plošinou. Západně se pastvina uklání v lesnaté svahy ukrývající výrazné, avšak dnes zarostlé skalky. Místy se setkáme s umělým terénem v podobě teras, kamenných zídek a mezí svědčících o intenzivním využívání prostoru dnešní pastviny v minulosti (viz historické snímky níže).
Silné stránky: Pastvina se nachází na okraji Panonské oblasti a díky tomu je druhově velmi bohatá i přes převládající kyselé podloží. Pastvina hostí bezpočet chráněných nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů. Území je pestré také geomorfologicky, zejména díky přítomnosti vystupujícího podloží, balvanů a skalních terásek.
Slabé stránky a ohrožující faktory: Značná část pastviny trpí hojným výskytem invazních druhů (zejména trnovník akát, netýkavka malokvětá aj.). Nízké trávníky se postupem času mění na vysokostébelné porosty s dominancí ovsíku vyvýšeného. V posledních 20 letech také na pastvině probíhá zatím nezastavitelná sukcese náletu dřevin (růže, trnka, babyka, duby).
| Geologické podloží | převážně kyselé žuly, místy živnější (až vápnité) sedimenty |
| Nadmořská výška | 280-339 m |
| Klimatická oblast | T2 |
| Bioregion | 1.23 Jevišovický, zčásti 4.1 Lechovický |
| Přírodní biotopy – lesní | L6.5 Acidofilní teplomilné doubravy |
| Přírodní biotopy – nelesní | K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny |
| S1.2 Šěrbinová vegetace silikátových skal a drolin | |
| T3.5 Acidofilní suché trávníky | |
| T6.1 Acidofilní vegetace efemér a sukulentů | |
| T8.1 Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin | |
| Plocha travnatých biotopů | 16,3 ha |
| Plocha lesa | 10,6 ha |
| Plocha křovin a náletové vegetace | 8,1 ha |
Biodiverzita
Havranické vřesoviště je známou lokalitou zajímavé flóry i fauny. V tabulce je přehled nejvýznamnějších zástupců ze skupiny chráněných nebo ohrožených druhů. Z rostlin v koňské ohradě roste bohatá populace koniklece velkokvětého (tisíce trsů) a křivatce českého. Ochranářsky významných živočichů zde žije dlouhá řada (mnohem delší než uvádí tabulka), početný je v ohradě třeba skřivan lesní, pravidelně potkáte dudka chocholatého nebo ještěrku zelenou.
| Rostliny |
|---|
| Allium sphaerocephalon – česnek kulatohlavý |
| Armeria vulgaris – trávnička obecná |
| Gagea bohemica – křivatec český |
| Helichrysum arenarium – smil písečný |
| Hieracium echioides – jestřábník hadincovitý |
| Hypochaeris maculata – prasetník skvrnitý |
| Juniperus communis – jalovec obecný |
| Linaria genistifolia – lnice kručinkolistá |
| Orchis morio – vstavač kukačka |
| Platanthera bifolia – vemeník dvoulistý |
| Pulsatilla grandis – koniklec velkokvětý |
| Raununculus illyricus – pryskyřník illyrský |
| Rosa spinosissima – růže bedrníkolistá |
| Silene otites – silenka ušnice |
| Verbascum phoeniceum – divizna brunátná |
| Živočichové |
|---|
| Anthribus scapularis – větevníček |
| Arethusana arethusa – okáč kostřavový |
| Asilus crabroniformis – roupec sršňový |
| Caprimulgus europaeus – lelek lesní |
| Ephippiger ephippiger – kobylka révová |
| Ergates faber – tesařík zavalitý |
| Chalcophora mariana – krasec měďák |
| Lacerta virids – ještěrka zelená |
| Lullula arborea – skřivan lesní |
| Melitaea didyma – hnědásek květelový |
| Rhinusa rara – nosatec |
| Saga pedo – kobylka sága |
| Sylvia nisoria – pěnice vlašská |
| Upupa epops – dudek chocholatý |
| Zamenis longissimus – užovka stromová |
Invazní a expanzivní druhy
- Trnovník akát (Robinia pseudoacacia): Akát pokrývá v pastvině plochu asi 6 ha v podobě dvou souvislejších porostů a asi 40 menších ohnisek.
- Růže (Rosa spp.): Jde o komplex více druhů s různou fenologií i fyziognomií. V území jde asi o nejproblematičtější skupinu dřevin.
- Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera): Poměrně lokální výskyt na místech s hlubší půdou.
- Ostružiníky (Rubus spp.): Nejčastější dřevina zarůstající často rozsáhlé plochy po prosvětlení lesních porostů.
- Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolia): Zatím nalezena jen na jednom místě v ohradě.
- Vratič obecný (Tanacetum vulgaris): Místy rozsáhlé porosty na bývalých loukách.
- Trnka obecná (Prunus spinosa): Spolu s růžemi se trnka značně šíří na cenné plochy suchých trávníků.
- Svída krvavá (Cornus sanguinea): V pastvině zatím velmi vzácný výskyt.
- Třtina křovištní (Calamagrostris epigejos): Dominantní druh v akátinách a místy na degradovaném bezlesí.
- Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius): V území probíhá už několik desetiletí obtížně kontrolovatelná expanze.
- Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora): Místy dominantní druh v podrostu lesa.
Založení pastviny a pastevní režim
Pastvina u Havraníků byla postavena na podzim 2017. Tvoří ji zatlučené akátové kůly opatřené dvěma vodiči z vysokopevnostní oceli a plastovou páskou. Elektrický ohradník je vysoký přibližně 120 cm, výška dolního vodiče je téměř 50 cm, takže ohradník je dokonale průchozí pro volně žijící zvěř. Součástí ohradníku je asi půlhektarová aklimatizační ohrada, kde mají koně dřevěný přístřešek a napajedlo.
Koně začali pastvinu vypásat v půli května 2018. Nejprve přijela skupinka tvořená hřebcem a čtyřmi klisnami. Hned zjara následujícího roku se narodila čtyři hříbata. Další přírůstky přibyly i na jaře 2020. Na konci roku 2020 se stádo upravilo tak, že se v něm ponechali pouze hřebci, zatímco všechny „holky“ odjely na blízkou pastvinu na bývalé Mašovické střelnici, příp. do nové rezervace v Čechách. V roce 2021 se tedy v pastvině pásla skupina osmi hřebců, včetně těch, co byli přivezeni z blízké Mašovické střelnice.
Pastva probíhala tak, že jsme postupně zvětšovali pasenou plochu. První měsíce koně strávili na menší, asi dvouhektarové ploše. V létě už vypásali asi třetinu ohrady. Od zimy 2018 se koně pohybovali na většině plochy pastviny, avšak neměli přístup do lesních porostů. Až na jaře 2021 jsme koním otevřeli celou pastvinu, včetně lesa.
Management pastviny
Kromě pastvy v Havranické pastvině probíhá řada managementových opatření s cílem zastavení nebo alespoň zpomalení nežádoucí sukcese, zlepšení nebo udržení stavu přítomných biotopů. Bylo by bláhové domnívat se nebo tvrdit, že veškerou potřebnou práci zastanou exmoorští poníci. Na Havranické vřesoviště jsme je pořídili jen jako užitečného pomocníka na některé dílčí úkoly. O výhodách a slabinách pastvy koní se dozvíte jinde. Zde je přehled probíhajících činností:
- Redukce náletových dřevin: Prakticky nekončící proces využívající mechanické i chemické metody.
- Regulace invazních rostlin: Používáme specializované metody, které se neobejdou bez použití herbicidů, zahrnují také sečení, výřez, těžbu a vyklízení dřevní hmoty.
- Asanace jehličnatých porostů: Rozpadlé porosty borovic lesních jsou převáděny na stanovištně odpovídající lesní porosty nebo převáděny na pasené bezlesí.
- Péče o solitérní dřeviny: Vybrané stromy v lesní i bezlesé části pastviny uvolňujeme od náletu a vyvětvujeme. Cílem je, krom dostatku prostoru pro dřeviny samotné, zajistit větší prostupnost pastviny pro pasoucí se zvířata a postupné vytvoření „parkové“ struktury lesa.
- Obnova degradovaných biotopů: Plochy po akátu, ostružinová pole apod. se snažíme převést na cennější vegetaci s využitím místního osevního materiálu.
- Sečení travnatých biotopů: Vybrané části pastviny jsou v případě potřeby sečeny, aby nedocházelo k hromadění nadměrné biomasy.
- Údržba cestní sítě: Cesty v pastvině jsou důležité prvky usnadňující péči o lokalitu a tomu musí odpovídat zodpovědná údržba, aby nezanikly.
