Exmoorský pony v Podyjí 1: Jak koně málem nepřijeli

Sdílení příspěvku

Asi bychom těžko hledali událost, která měla větší dopad na péči o nelesní biotopy Podyjí. Projekt pastvy exmoorských poníků v Podyjí znamenal zcela nový impuls, zahájení mimořádného experimentu a velmi znatelné rozvíření poklidné hladiny dobře zavedených managementových postupů (jak jsme se tehdy bláhově domnívali 🙂 ). V sérii „exmoorských“ příspěvků se pokusím zhodnotit nejen přínosy a výhody, ale i limity, rizika a nedostatky pastvy těchto koní, a trochu přiblížit, co obnáší provoz koňských pastvin na rozsáhlých plochách krajiny.

Tak tedy pěkně od začátku. Už někdy v roce 2015 jsme se doslechli o snaze určité ochranářské skupinky navrátit velké přežvýkavce do české přírody. Vzhledem k tomu, že pastvu jsme prakticky od vzniku parku vnímali jako jeden z nejzásadnějších managementových nástrojů, věnovali jsme této myšlence velkou pozornost. Po řadě diskuzí a hlubším nastudování problematiky volné pastvy „divokých“ kopytníků dostával plán připojit se k tomuto velkolepému projektu čím dál zřetelnější obrysy. Pro zájemce můžu doporučit ke studiu tuto metodiku:

A tak už jsme během roku 2016 zahájili „ostrá“ jednání se zástupci Biologického centra Akademie věd a společnosti Česká krajina. Vytipovali jsme dvě území s rozsáhlými travními porosty, které se nám nedařilo efektivně udržovat sečí ani pastvou ovcí. Symbióza se společností Česká krajina, která si vzala na starosti obstarání stáda koní i stavbu ohrad, zatímco my vybereme vhodné lokality k pastvě, se zdála od počátku ideální.

Následovalo „úřední kolečko“ plné povolování, jednání s vlastníky a uživateli pozemků a vyřizování dalších potřebných formalit. Díky tomu, že jsme se pohybovali převážně na státních pozemcích, příp. na pozemcích obcí, se kterými máme dobré vztahy, zdálo se, že vše půjde naprosto hladce. Dokonce i soukromí vlastníci pozemků uvnitř pastvin byli pastvě nakloněni. Stačilo ale málo a k zahájení pastvy však vůbec nedošlo. Všem připadal záměr koňských pastvin přínosný. Všem až na myslivce.

Místní myslivecké spolky začaly napadat řízení o pastvě na lesních pozemcích, které byly součástí pastvin a zvláště v Havraníkách tvořily zásadní podíl. Odpor byl tak silný, že v zájmu celku bylo nakonec nutné „obětovat“ lesní pozemky na lokalitě u Mašovic. Spolek v Havraníkách se naštěstí povedlo přesvědčit, že elektrický ohradník nebude bariérou volného pohybu zvěře a že i nadále bude možné v ohradě provozovat myslivost, byť za zvláštních podmínek.

Dlouho očekávaný příjezd transportéru přímo z Anglie.

Koně bylo nejprve nutné nasměrovat do aklimatizační ohrady.

Kvůli nesmyslné přetahované koně z anglického Exmooru přijeli s ročním zpožděním. Už vlastní stavba ohrady se musela přesunout z jara na podzim a pak bylo nutné shánět novou skupinku koní, protože ti původní už nebyli k mání. Na jaře roku 2018 jsme si konečně oddechli, protože 10. května 2018 koně přece jen dorazili. Čekaly je dvě ohrady postavené firmou pana Růžičky už v říjnu předchozího roku – jedna na západní části Havranického vřesoviště a druhá na bývalé Mašovické střelnici. Zbývá dodat, že celá akce byla výsledkem projektu Military LIFE for Nature, jehož hlavním řešitelem společnosti je Beleco z. s.

Koně se rychle zabydleli a po pár týdnech pobytu v aklimatizační ohrádce mohly konečně „vykouknout“ na hlavní pastviny. Proč jsme vlastně exmoory v Podyjí „nasadili“ do akce? Šlo hlavně o níže uvedené důvody. Exmoorský pony je dokonalé, velmi houževnaté zvíře vhodné do nejtvrdších podmínek. O tomto plemeni koně se můžete blíže dozvědet zde. O tom, jak vypadají pastviny exmoorských poníků a především, jak se proměňují vlivem pastvy, se dozvíte v dalších příspěvcích.

  1. Lokality uvažovaných pastvin se nedařilo dlouhodobě udržovat: hlavně kvůli rozloze lokalit a členitosti, znemožňující údržbu např. sečí.
  2. Chtěli jsme doplnit chybějící druh velkého spásače: dřívější pestré složení dobytka se dnes zúžilo na ovce.
  3. Dosavadní pastva ovcí nebyla dostačující: ovce na dané lokality nestačily, brodily se ve vysoké trávě a vyhýbaly se dřevinami zarostlým partiím.
  4. Ve výsledku jsme očekávali zlevnění a zefektivnění péče.

Přehled kroků a událostí spojených s přípravou pastvin

2014-2015 první úvahy o zavedení přirozené pastvy koní v Podyjí
2016zahájení příprav založení koňských pastvin (obchůzky lokalit, ladění hranic, mapování současného stavu, stanovení potřebných kroků
komunikace s vlastníky pozemků, nájemci a uživateli (myslivecké spolky aj.), získání souhlasů se záměrem, smlouvy na zápůjčku pozemků
propagace, „besedy“ s občany
2017stavební řízení k umístění ohrad, přístřešků a další nezbytné infrastruktury
řízení k umožnění pastvy v lesních porostech
příprava odstavných ploch (parkoviště pro návštěvníky), úprava vedení turistických stezek
povolení ke kácení dřevin v trase ohrady
vytyčení a oplocení výzkumných ploch uvnitř ohrad
příprava koridorů pro stavby ohrad (odstranění náletových dřevin, srovnání tras frézou)
stavby ohrad (Havranické vřesoviště 35 ha, Mašovická střelnice 25 ha)
2018PŘÍJEZD KONÍ – zahájení pastvy
(5 ks na Havranické vřesoviště a 6 ks na Mašovickou střelnici, vždy 1 hřebec s družinou klisen)
Postavené ohrady čekaly na příjezd koní více než půl roku (Mašovická střelnice)
Print Friendly, PDF & Email

Sdílení příspěvku