Asanace borových porostů v pastvině exmoorských koní u Havraníků

Část Havranického vřesoviště spásají od května 2018 koně z anglického Exmooru. V té době začaly v čerstvě založené pastvině exmoorských koní nápadně odumírat borovice. Zjevně šlo o důsledek mimořádného sucha v několika přechozích letech, kdy kromě borovic chřadly i duby nebo dokonce vřes, které následně dokonal atak kůrovcovitých brouků. Nejprve usychaly jednotlivé stromy, postupně se chřadnutí rozšířilo po celé ploše pastviny (a podobně to vypadalo prakticky v celém Podyjí). Během dvou let v pastvině odumřely odhadem minimálně tři čtvrtiny borovic, místy až 90 %.

Odumřelé stromy byly nejprve vítaným zdrojem mrtvého dřeva, hlavně na bezlesí. Na mohutných kmenech se k potěše entomologů stále častěji nacházely požerky jednoho z našich největších brouků – tesaříka zavalitého (Ergates faber). Všude byl hojný také krasec měďák (Chalcophora mariana). Když ale kompletně uschly a začaly se vyvracet také početnější skupiny borovic a celé porosty, bylo zřejmé, že bude potřeba situaci řešit. V tomto měřítku naposledy odumřely borové porosty v Podyjí začátkem 90. let minulého století.

Popadané borovice v pastvině vytvořily domino neprostupné pro zvěř i koně. Následkem eutrofizace a absence pastvy místa zapadaná suchými kmeny začala kompletně zarůstat třtinou, ostružiníkem, akátem a další ochranářsky nežádoucí vegetací. Květnaté stepní trávníky a vřesoviště tak byly rázem ještě více ohroženy, nemluvě o zbytcích skalních lesostepí na okrajích lesnaté části pastviny, pohřbených pod stovkami borových kmenů.

Plán asanace

Vzhledem k tomu, že pastvina exmoorských koní se nachází v zóně soustředěné péče (tedy té části NP, kde je cílem podpora biodiverzity), rozhodli jsme se, že k nastalé situaci přistoupíme aktivně, s cílem obnovy míst postižených rozpadem borových porostů. Zkrátka, že popadané borovice uklidíme, abychom na pastvině zachovali co největší plochu cenných biotopů.

Pastvinu jsem prošel křížem krážem několikrát od podzimu 2019, abych zjistil rozsah odumřelých porostů. Stromy jsem spočítal, označil sprejem a místa zaměřil pomocí GPS. Kromě stromů určených k asanaci jsem označil i ty, co mají zůstat, ať již v celé délce nebo ve formě torza či vysokého pařezu. Výsledkem byla mapa, nad kterou jsem promýšlel nejvhodnější postup. V pastvině se rýsovala dvě hlavní ohniska na nelesních pozemcích – jedno na svahu v jižní části ohrady hned nad aklimatizační ohradou – a druhé na plošině při severním okraji pastviny. Kromě těchto center byly v ohradě desítky drobnějších ohnisek roztroušených po celé ploše pastviny. V lesním porostu byla vymapována tři rozsáhlejší ohniska v obtížně dostupném terénu, která byla prozatím ponechána bez zásahu (ve snímku níže nejsou zakreslena).

Přehled provedení asanace borovic v Havranické ohradě

Událost / Akce	Měsíc/rok	Popis
Počátek chřadnutí borovic	léto 2018	v pastvině se objevují nejprve jednotlivé rezavé stromy, postupně se chřadnutí rozšiřuje
Rozpad odumřelých porostů	2019	odumřelé borovice se při silných větrech začínají vyvracet a tvořit neprostupné akumulace
Mapování rozsahu odumřelých borovic	podzim 2019-zima 2019/20	označeno asi 856 odumřelých stromů k odstranění na ploše. Stromy rozmístěny v různě velkých ohniscích o celkové ploše 3 ha
Odstranění borovic: 1. fáze	říjen-listopad 2020	odstraněno asi 110 borovic na stráni u aklimatizační ohrady pomocí kolového traktoru
Odstranění borovic: 2. fáze	únor 2021	odstraněno asi 720 borovic podél lesa a na plošině v severní části pastviny pomocí lesnické vyvážečky. Vývoz trval asi 3 dny.
Úklid potěžebních zbytků	březen 2021	hrubý klest vyvezený vyvážečkou/traktorem se uložil na „superhromadu“ k vyvezeným kmenům, část klestu se ponechala na lokalitě jako biotop. Drobný materiál byl vyhrabán ručně a spálen. Hrubý úklid probíhal asi 2 týdny, jemné dočištění další 2-3 týdny.
Seštěpkování kmenů a hrubého klestu	duben 2021	zpracování hmoty ze superhromady velkoobjemovým drtičem trvalo asi 2 necelé dny
Úklid zbytků po štěpkování	červen 2021	na místě „superhromady“ jsme pomocí brigádníků ze střední školy Rajhrad (díky!) za půl dne plochu vyčistili od vrstvy štěpky. S hrubou hmotou ještě před tím pomohl traktor.

Zhodnocení asanace borovic v koňské ohradě

Se zásahem podobného rozsahu nebyly v Podyjí dosud téměř žádné zkušenosti. Samozřejmě běžně těžíme kulturní porosty smrků a borovic v lese, ale práce na citlivém nelesním biotopu byla výzvou. Na vřesovišti jsme dosud zpracovávali jen jednotlivé stromy kolem stezek – suché nebo vyvrácené v rámci zajištění bezpečnosti turistických cest. Čas od času jsme vyřezávali menší skupiny borovic ohrožující vřes nebo koniklece. Najednou bylo potřeba zasáhnout na ploše několika hektarů se snahou o co nejmenší narušení citlivých biotopů. Níže jsem se pokusil shrnout zkušenosti, které jsme tímto zásahem získali:

Stabilita borových porostů: Odumírání borovic je velmi rychlé – stromy první rok zrezaví a ztratí jehličí, další rok už se začínají při silnějším větru vyvracet.

Riziko eutrofizace: Vyvrácené stromy vždy znamenají určitou míru eutrofizace: pokud spadne jeden strom a zvířata stíhají jeho okolí vypásat, nemusí to nic znamenat. Ba naopak jednotlivé osluněné stromy mohou být super pro řadu brouků.

Priority zásahů: Vývraty většího počtu stromů většinou vytvoří neprostupnou bariéru. Kvůli absenci pastvy takové místo rychle zarůstá vysokou travou, poté i ostružiníkem a náletem dřevin (u nás často akátem). Je neuvěřitelné, jak může být tato degradace rychlá. Kmenové akumulace je tedy záhodno co nejrychleji asanovat – prioritu mají v tomto případě místa s cennými biotopy. U nás jsme tedy nejdříve osvobodily vřesovištní biotopy a skalky v lesním ekotonu, zatímco v hustém sousedním lese zásah musí počkat.

Invazní druhy: Před vlastním zásahem se vyplatí projít asanované plochy a v předstihu ošetřit vtroušené akáty (např. metodou injektáže). Významně si tak ušetříme návaznou péči. Pokud akáty rozjezdí vyvážečka nebo nám je vyřežou těžaři, máme o zábavu postaráno minimálně na dvě následující sezóny.

Použitá technika: Nasazení velké výkonné techniky se ukázalo jako klíčové rozhodnutí. Velká lesnická vyvážečka vyvezla více než 700 stromů během pár dní. Výhodou bylo, že nebylo nutné kmeny odvětvovat a menší stromy ani krátit. Vždy se musela odříznout jen báze s kořeny, ve kterých zůstávají kameny – ty by mohly poškodit drtič. Pokud by se pracovalo klasicky – tedy s odvětvováním kmenů a vývozem pomocí UKT, práce by trvaly mnohem déle. Čistě ruční práce by byla nemyslitelná – jeden košatý strom bychom ručně zpracovávali několik hodin!

Narušení terénu: Pracovali jsme za optimálních podmínek – v zimě a navíc na únosném podloží. Při vývozu posledních hromad klestu sice mráz povolil a hlavní cesta byla poměrně rozježděná, avšak za pár týdnů se koleje prakticky samy srovnaly. Tam, kde se jezdilo přímo přes vřes nebo stepní trávník dnes není sebemenší stopa – půda je na skále poměrně mělká a stroj většinou totéž místo projel jen jednou. Relativně největší narušení bylo kolem deponia „superhromady“. Výsledkem je ale poměrně zajímavý biotop s řídkým trávníkem a pestrou směsí bylin narušovaných míst (včetně divizny brunátné!).

Návazná péče: Největší práce byla s doklizením potěžebních zbytků. Na vývozních linkách a všech deponiích byly spousty větví, větviček i drobné drti. S hrubšími zbytky pomůže traktor, ale k finálnímu dočištění je potřeba ruční práce. Výhodou je, pokud lze odpad spálit nebo „utopit“ přímo na lokalitě – v Havranické ohradě se to naštěstí celkem dalo. Hromádky, které jsme nechali pro hady nám ale narušovala divoká prasata, takže klest byl někdy znovu rozházen po ploše. Díky pastvě koní je stav asanovaných ploch velmi slušný – tedy většina míst není utopena ve vysoké trávě. Na řadě míst se ale rozrostl ostružiník, stejně jako další nálet dřevin. Objevily se také výmladky dřevin tam, kde bylo nutné udělat prostor kolem asanovaných kmenů a na linkách pro vyvážečku. Tam, kde ostružina a další nálet něčemu vadí, se nevyhneme bodovému postřiku.

Celkově lze zhodnotit provedenou asanaci borovic jako velmi povedený managementový zásah. Řadu plošek v pastvině jsme zachránili za 5 minut 12 před totální degradací, jinde se povedlo vytvořit zcela nový biotop. Nejmarkantnější je proměna původně hustých borových skupin s velmi chudým podrostem, které se proměnily v řídký vypásaný porost se solitérními duby a lískovým mlázím. Máme za sebou však tu lehčí fázi – nyní bychom rádi pokračovali v přilehlém lese, kde čeká na podobný „zázrak“ několik dalších ohnisek v mnohem obtížnějším terénu.