Ochranářská příručka – Podyjské blogování:

příklady managementových zásahů, udržované lokality, metodiky, návody a příležitostné zápisky. Všechny fotografie © R. Stejskal (není-li uveden autor)

Lesní okraj Sprašová stěna, pohled z dálky

Lesní okraje a jejich management: Obnova lokality Sprašová stěna

Lesní okraje patří k druhově nejbohatším biotopům. Potkávají se v nich jak druhy lesní, tak druhy z okolních stepí, luk, křovin a dalších bezlesých stanovišť. V Podyjí se snažíme lesním okrajům a dalším ekotonům věnovat zvýšenou pozornost, protože je na ně vázána podstatná část biodiverzity. V tomto článku představím lokalitu Sprašová stěna u Hnanic, jako příklad obnovy a údržby typického lesního okraje teplomilných doubrav. Jde o velmi zajímavou lokalitu lesostepního hmyzu a teplomilných rostlin.

číst dále
Trnovník akát - květy

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Trnovník akát je nejrozšířenější introdukovanou dřevinou u nás. Tento opadavý strom původem ze Severní Ameriky je až 30 m vysoký, má střídavé, lichozpeřené listy a kmen s hluboce brázditou borkou. V květnu a červnu rozvoní přírodu hrozny bílých květů. Jen těžko bychom hledali kontroverznější dřevinu – strom je opěvován pro kvalitní, tvrdé a velmi trvanlivé dřevo a hojnou sklizeň medu, na druhou stranu jde o obávaný invazní druh. V Podyjí roste stále na významné ploše desítek hektarů a ohrožuje zde vzácné přírodní biotopy teplomilných doubrav.

číst dále
Dub červený, list

Dub červený (Quercus rubra)

Opadavý listnatý strom vysoký až 30 m, od našich domácích dubů se odlišuje hladkou, jen lehce popraskanou borkou a především špičatými laloky listů. Na podzim se vybarvuje do výrazné červené barvy. V Podyjí se vyskytuje lokálně a jeho invazní chování není tak agresivní jako u jiných druhů. Snadno ho ale šíří lesní zvěř, a tak je mu při managementu invazních druhů nutné věnovat pozornost.

číst dále
Pajasan žláznatý - výmladky na zídce

Pajasan žláznatý 1: Seznámení s pajasanem

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je cizokrajnou dřevinou domácí v Asii, konkrétně na východě Číny a v Koreji. Odtud se rozšířil téměř po celém světě. Původně byl vysazován jako okrasná dřevina zajímavá svým neobvyklým vzhledem a neobyčejně rychlým růstem. Postupem času začal zplaňovat a působit jako agresivní invazní dřevina. Dnes znepříjemňuje život nejen v lidských sídlech, ale představuje také značné ohrožení přírodního prostředí.

číst dále
exmoorský pony na Mašovické střelnici

Exmoorský pony v Podyjí 1: Jak koně málem nepřijeli

Asi bychom těžko hledali událost, která měla větší dopad na péči o nelesní biotopy Podyjí. Projekt pastvy exmoorských poníků v Podyjí znamenal zcela nový impuls, zahájení mimořádného experimentu a velmi znatelné rozvíření poklidné hladiny dobře zavedených managementových postupů (jak jsme se tehdy bláhově domnívali 🙂 ). V sérii „exmoorských“ příspěvků se pokusím zhodnotit nejen přínosy , ale i limity a rizika pastvy těchto koní, a trochu přiblížit co obnáší provoz koňských pastvin.

číst dále