Zimní výřez náletových dřevin

Běžnou součástí ochranářské praxe je výřez náletových dřevin. Náletové dřeviny odstraňujeme s cílem zabránit zarůstání cenných lokalit. Výřez náletových dřevin, příp. kácení často probíhá v zimním období, což má svoje opodstatnění. Při práci v zimě nerušíme hnízdící ptáky, příroda je celkově v útlumu a taky panuje pro tuto fyzicky náročnou činnost lepší počasí než po většinu sezóny. Také zákon o ochraně přírody, resp. jeho prováděcí vyhláška uvádí, že „kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu“. Jak zimní kácení funguje a je opravdu tak účinné, jak si od něho slibujeme? Proč se zimního výřezu dřevin raději vyvarovat?

Výmladná schopnost dřevin

Pokud vyřezáváme listnaté dřeviny, setkáme se s jejich typickou vlastností, a tou je výmladná schopnost. Výmladná schopnost je efektem apikální dominance. Za všechno můžou rostlinné hormony, hlavně auxiny uložené ve vzrostném vrcholu, které inhibují tvorbu bočních výhonů a usměrňují růst rostliny směrem vzhůru. Poškozenou, zničenou nebo odstraněnou nadzemní část se dřevina snaží nahradit. Nezáleží na tom, jestli bylo poškození způsobeno okusem zvěře, ohněm nebo třeba kácením. Jakmile dřevina ztratí hlavní vrchol a s ním také účinky auxinů, aktivují se další hormony – cytokininy a ty dají povel k tvorbě bočních výhonů. Tyto výhony se snaží převzít úlohu ztraceného kmene a vytváří si vlastní apikální dominanci. Celý proces se opakuje při každém dalším poškození.

Pokácený strom se tak změní do keřové formy a vyřezaný keř se několikanásobně zahustí. U některých dřevin výmladky vyrůstají jen ze zbytku kmene (pařízku), u jiných ztráta nadzemní části stimuluje tvorbu výmladků také z kořenů. Pokud výřez opakujeme, tvoří se stále nové a nové výhony a vzniká výmladkový polykormon, u kterého není poznat místo růstu původního jedince.

Boj s výmladky

Pokud je cílem zabránit zarůstání lokality, o kterou pečujeme, následující vegetační sezónu jsme nuceni bojovat s nově vyrůstajícími výmladky. Výmladky se na běžných maloploškách odstraňují nejčastěji křovinořezem. Kdo si to vyzkoušel, poznal, o jak nepříjemnou práci jde. Křovinořez naráží na pahýly pařízků, spousta tenkých výmladků se krčí k zemi a nejde useknout, a jen co plochu dosečeme, za pár týdnů jsou výmladky zpět. Pokud máme možnost pastvy, spoléháme na to, že výmladky dřevin potlačí pasoucí se ovce nebo kozy.

Problém je, že spousta dřevin vydrží zmlazovat řadu let. I když se opticky může zdát sečený porost dřevin prostý, ve skutečnosti jsou vyřezané dřeviny jen potlačeny a při každé příležitosti se snaží svůj porost obnovit. Pokud nejsme schopni dané lokalitě zajistit dostatečně intenzivní péči, nebo dokonce management na několik let přerušíme, budeme překvapeni, v jaké hustotě dřeviny zregenerují. Problém se zarůstáním dané lokality se nám tímto způsobem nejen nepodaří vyřešit, ale můžeme ho ještě prohloubit.

Zarůstání většiny typů ochranářsky cenných lokalit (nepočítám běžné intenzivní louky nebo pastviny) nejsme schopni zcela zabránit. Růže, hlohy, trnky a další dřeviny se neustále snaží pohltit zbytky cenných stepí, zarůstají vlhké extenzivní louky, stejně jako vřesoviště. Sukcese je prakticky nekončící proces, který nás nutí o lokalitu stále pečovat. Kupodivu spousta ochranářských spolků stále praktikuje zimní výřez jako základní metodu likvidace nežádoucích dřevin! Přitom zimní výřez dřevin prokazatelně nevede k odstranění (listnatých) dřevin, ale pouze k jejich zmlazení. Nutno dodat, že ke zmlazení vede i výřez během vegetační sezóny, pokud jsme nepoužili herbicid. V zimním období mají však dřeviny v kořenech nejvíce zásobních látek, a proto je po něm zmlazení nejintenzivnější.

Osvědčené metody

Jednoduchá univerzální metoda k odstranění náletových dřevin neexistuje. Pokud už ale na nějaké lokalitě investujeme svůj čas, energii a nemalé prostředky, měli bychom se snažit praktikovat takové metody, které přinesou žádoucí efekt.

Účinnou metodou zabraňující zmlazování dřevin je výřez s aplikací herbicidu na řeznou plochu (anglicky „cut-and-treat“). Metoda je jen o málo pracnější než běžný výřez, a přitom vede ke zcela jiným výsledkům. K dosažení co nejvyšší účinnosti musíme zásah správně načasovat a důsledně dodržovat základní zásady. Zátěr pařízků lze provádět v průběhu celé vegetační sezóny, avšak nejlepších výsledků dosáhneme v pozdním létě nebo časně na podzim. Naopak brzy zjara, kdy jsou stromy plné mízy směřující vzhůru, je účinek herbicidu minimální. Nutno dodat, že určitý účinek má herbicid také v zimě, pokud jsou teploty alespoň nad 5 °C. Toho můžeme využít při opravdu nouzovém kácení, ale pro maximální účinnost raději směrujeme ošetření na vegetační sezónu.

Hlavní zásadou je nátěr neodkládat a pařízky ošetřit co nejdříve po výřezu. Někomu připadá zatírání pařízků příliš pracné nebo zbytečné, když přece stačí výmladky „jen posekat“. Určitou pracnost berme jako investicí do budoucna, která se nám mnohonásobně vrátí.

Z metod využívajících herbicidy lze využít metodu záseků do kmene nebo nátěr herbicidu na kmínek. U invazních dřevin přichází v úvahu také metoda injektáže herbicidu pomocí navrtávání a metoda částečného loupání kůry. Stromky si injektáží připravíme na zimu – necháme je odumřít na stojato a pak využijeme zimní čas k jejich odstranění. Tentokrát už bez rizika zmlazení.

Když jsme nuceni likvidovat výmladky z již provedeného zimního kácení, místo pouhého sečení ponecháme výmladky maximálně narůst a v plně vyvinutém stavu je koncem jara či začátkem léta ošetřit postřikem herbicidu na list. Teprve suché výmladky můžeme posekat. Tomu uzpůsobíme režim sečení v dané sezóně.

Pravověrní odpůrci herbicidů mohou vyzkoušet také vytrhávání celých keřů/stromků pomocí bagru. U menších dřevin lze použít také speciální ruční nástroje – páčidla – dostupné v zahraničí, se kterými u nás zatím chybí zkušenosti.

Možnosti zimního managementu dřevin

• Co se týče zimního managementu dřevin, můžeme bez obav provádět tyto činnosti:
• Výřez jehličnanů: Většina druhů jehličnanů po výřezu spolehlivě odumírá. Můžeme tedy likvidovat např. nálety borovic na písčinách a vřesovištích.
• Výřez odumřelých dřevin (po injektáži): Zima je ideálním obdobím k odstranění stromů ošetřených v předstihu metodu navrtávání.
• Vyvětvování, zprůchodnění lokalit: Velmi prospěšná činnost, která nejen prosvětlí prostor pod samotnými dřevinami, ale také usnadní průchod pasoucích se zvířat, příp. pastevce.
• Příprava dřevin na samotné kácení: V zimě můžeme připravit přehoustlé skupiny keřů odstraněním jejich obvodových větví a suchých výhonů. Až pak půjdeme v létě dřeviny odstraňovat, nemusíme se s touto přípravnou operací zdržovat.
• Probírky dřevin (pásy křoviny, přehoustlé skupiny…): Hustým formacím keřů, které nechceme kompletně odstranit, prospěje jejich mírné proředění. Tento typ managementu je u nás prakticky neznámý.
• Výmladková obnova dřevin: Na některých lokalitách může být cílem záměrné zmlazení dřevin. Typicky jde např. o u nás téměř zaniklé výmladkové porosty s lískou, dubem nebo habrem. Stejně tak můžeme po částech obnovovat větrolamy nebo další prvky krajinné zeleně.

Závěry

• Zimní výřez (bez herbicidu) vede k bujnému zmlazení dřevin, a pokud je cílem dřeviny odstranit, tuto metodu nepraktikujeme.
• Mnohdy dojde zimním výřezem ke zhoršení stavu lokality oproti stavu před zásahem (zdeformované dřeviny jsou často neodstranitelné).
• Následné sečení/pastva výmladků má jen částečný efekt.
• Opakovaně zmlazující dřeviny vyžadují zvýšené úsilí a náklady při následné péči o lokalitu.
• Sečení obrůstajících pařízků je obtížné a náročné pro techniku
• Pokud jsme z určitého důvodu nuceni k zimnímu výřezu nebo obnovujeme takto znehodnocenou lokalitu, necháme pařízky obrůst a plně vyvinuté výmladky ošetříme postřikem na list.
• Na místo snahy o odstranění dřevin zimním výřezem můžeme čas věnovat jiným zásahům v rámci managementu dřevin (výmladkové hospodaření, probírky, vyvětvování, odstraňování stromů odumřelých po injektáži apod.).