Vytrhávání dřevin pomocí bagru
Při odstraňování náletových dřevin z ochranářských lokalit používáme různé metody. Nejběžnější metodou je výřez dřevin pomocí motorové pily nebo křovinořezu. Výmladky dřevin a mladé jedince lze potlačovat postřikem na list nebo nátěrem kmínku. V posledních letech se stále častěji využívá vytrhávání dřevin pomocí bagru. V tomto příspěvku bych se rád podělil o první zkušenosti s vytrháváním dřevin na několika lokalitách v Národním parku Podyjí. Inspirovali jsme se rezervací velkých kopytníků u Milovic, kde vytrhávání s úspěchem provozují už několik sezón. Ochranáře bude nejvíce zajímat, jaká je účinnost této metody a jaké jsou možnosti jejího využití.
Metodika
Princip vytrhávání
Základním principem této metody je kompletní odstranění dřeviny i s kořeny. Dřeviny ukládají své zásobní látky právě do kořenů. Vytržením dřeviny včetně celého kořenového ústrojí teoreticky znemožníme její další růst. Tento jednoduchý princip využívají zahradníci prakticky od nepaměti na svých záhonech – plevel, který se nám podaří vytrhnout (nebo vykopat) i s kořeny, většinou už znovu nevyroste.
Čím více kořenů ze země vytrhneme, tím je účinnosti této metody vyšší. Úspěšnost vytrhávání závisí na druhu dřeviny, resp. typu jejího kořene, momentální vlhkosti a soudržnosti půdy a do určité míry i na šikovnosti bagristy. Obvykle v zemi zůstanou větší či menší zbytky kořenů. Pak záleží na tom, jestli dřevina dokáže z kořenových úlomků vytvořit náhradní výhony.
Lokality
V Podyjí jsme vytrhávali na několika místech ve východní části území. První zkušební lokalitou byla pastvina exmoorských koní na bývalé Mašovické střelnici. Jedná se o území s rovinatým terénem na hlubokých, poměrně jílovitých půdách (s příměsí kaolinu). Vegetační pokryv zde tvoří suché širokolisté trávníky, v různé hustotě zarostlé náletovými dřevinami. Při vytrhávání jsme se zaměřili na javor babyku, hlohy a v menší míře také růže šípkové. Bagr se soustředil na mírně až středně zarostlé plochy s cílem udržení otevřených ploch. Práce zde probíhaly 1 týden v lednu 2022.
Druhou oblastí bylo okolí Konic, Popic a Havraníků v prostoru tzv. Havranického vřesoviště, včetně pastviny exmoorských koní u Havraníků. Bagr se zde pohyboval převážně na vřesovištích a suchých acidofilních trávnících s mělkou půdou a vystupujícím skalním podložím (žuly). Část ošetřené plochy tvořily bývalé ovocné sady. Tentokrát bagr redukoval nejen mírně až středně zarostlé plochy, ale také plochy s téměř 100% pokryvností dřevin. Práce zde probíhaly 3 týdny během listopadu a prosince 2022.
Použitá technika
K vytrhávání jsme použili kolový bagr Caterpillar M315C o hmotnosti 15 t s hydraulickou rukou, tzv. drapákem. Na značce bagru příliš nezáleží, ale vždy je důležité, aby měl stroj otočnou kabinu. Drapák lze nasadit i na menší (a levnější) traktorbagr. Ten ale nemá otočnou kabinu, čímž se výrazně zmenší operační rádius stroje, práce je pomalejší a vzrůstá nutnost popojíždění. Ještě lepší a rychlejší je pásový stroj, zvláště v málo únosném terénu.
Bagr pracuje tak, že cílovou dřevinu uchopí do čelistí drapáku a rovnou ji vytrhne, nebo ji nejdřív lehce vyvrátí. Pokud jsou kořeny obaleny hlínou, bagr je schopen ji docela slušně oklepat. Dle potřeby bagr dokáže do určité míry srovnat kráter vzniklý vytržením dřeviny. Vytržené dřeviny může stroj hromádkovat nebo přemísťovat na určené místo.
Vytrhanou hmotu, uloženou do hromad, postupně z lokalit odvezla lesnická vyvážečka. Narušená místa po pohybu stroje a „krátery“ po vytrhaných dřevinách jsme po skončení akce na vybraných místech srovnávali buď ručními nástroji, nebo strojově (fréza, bagr). Většině lokalit však srovnání povrchu nevyžadovala.
Výsledky
Výkon stroje a podmínky vytrhávání
Celkově jsme během 4 týdnů provedli vytrhávání dřevin na ploše necelých 10 ha. Z toho 3,3 ha tvořily mírně zarostlé plochy, 5 ha středně zarostlé plochy a asi 1,3 ha hustě zarostlé plochy. Rychlost vytrhávání ovlivňuje především hustota porostu, ale také stav terénu.
V průměru vytrhávání hektaru mírně nebo středně zarostlé plochy trvalo 8-9 hod. (1 pracovní den). Pokud byla plocha zarostlá hustým, zapojeným porostem, vytrhávání 1 hektaru trvalo téměř 37 hodin (prakticky celý týden). Náklady v našem případě dosahovaly asi 11 000-54 000 Kč/ha podle hustoty porostu (bez odvozu a likvidace hmoty). Celkově je to podle mě velmi slušný výkon při relativně nízkých nákladech, vezmeme-li v potaz, kolik lidské práce bagr ušetří.
Nejlepší je k práci bagru mírný mraz. Naopak bahnitý terén práce (alespoň u kolového bagru) zpomaluje. Určitě jednodušší byla práce na vřesovištních a stepních plochách s mělkou půdou na skalním podloží. Zde se i kolový bagr pohybuje velmi snadno, téměř zde nedochází k boření do bahna, navíc dřeviny rostou v mělkém štěrkovitém substrátu a vytrhávají se hladce. Oproti tomu na místech s hlubokou jílovitou půdou měl bagr při oblevě problémy s pohybem, bořil se do bahna a vyjížděl větší koleje.
Nakládání s hmotou
Bagr vytrhává vzrostlé keře většinou tak, že drapákem obejme co největší část keře a postupným tahem jej vytáhne ze země. Pokud se keř trhá, bagr roh drapáku mírně zahloubí do země a keř mírně podebere zespodu. Menší stromy lze rovněž vytáhnout přímo, u větších bagr nejprve zatlačí na kmen, aby se vyvrátil. Pak jej uchopí u země nebo mírně pod zemí a vytrhne.
V našem případě jsme téměř všechnu vytrhanou hmotu dřevin potřebovali z lokalit odstranit. Bagr proto vytrhané keře hromádkoval kolem sebe, aby mohla materiál později odvézt vyvážečka. Někdy jsme vytrhané keře „utopili“ v ponechávaných skupinách hustého křoví. Každopádně velkou výhodou bagru s drapákem je, že v obou případech dokáže bagr do čelistí sevřít ohromné množství keřů a výsledné hromady ještě pomačkáním hodně zmenšit.
Zhodnocení dřevin
Metodu vytrhávání jsme vyzkoušeli na všechny základní druhy dřevin Podyjí. Na Mašovické střelnici šlo především o javor babyku a hloh, v menším počtu také růži šípkovou, slivoň myrobalán a trnku. U Popic a Havraníků jsme vytrhávali růže šípkové, janovec metlatý, slivoň myrobalán a třešeň, méně také hloh, jasan, dub, ptačí zob, ostružiník a trnovník akát.
Obecně se vytrhávání doporučuje spíše na nevýběžkaté dřeviny s kompaktním kořenovým systémem, jako jsou typicky hlohy nebo javor babyka. U dřevin tvořících kořenové výběžky (růže, svída, akát aj.) může být vytrhávání nejen obtížnější, ale také méně účinné, protože dřeviny obráží z ponechaných výběžků. Nezáleží však jen na typu kořene, ale také na hloubce zakořenění.
Poznámky k jednotlivým druhům.
Hloh, babyka, jasan, dub: Ideální stromy k vytrhávání. Zvláště k zemi zavětvené hlohy je mnohem snazší vytrhávat než řezat. Menší jedinci jdou vytrhnout bez problémů, větší stromy se musí někdy nejdřív vyvrátit. Kořen je kompaktní (i když objemný) a většinou nezůstává moc zbytků. Kvůli objemu kořenů občas ale vzniká větší narušení půdy (kráter).
Růže: K vytrhávání jsme vybrali lokality, kde byly růže vzrostlé, někdy až přestárlé. Ideální je, když mají kompaktní tvar nenarušený předchozím výřezem. Takové keře se trhají poměrně snadno, i když někdy zůstanou v zemi vodorovné boční kořeny. Malé keře prokluzují čelistmi drapáku nebo se štípou.
Slivoň myrobalán, třešeň: Mladší jedinci do výšky 3 m jdou trhat velmi snadno a zdá se, že s většinou kořenů. Starší stromy mohou být velmi dobře zakořeněné a vytržení navíc ztěžují početné boční kořeny. Silnější vícekmenný myrobalán dá bagru pořádně zabrat a po jeho vytržení zůstává objemný kráter.
Janovec metlatý: Dobře se vytrhávají především starší keře. Dřevo je ale poměrně křehké a často se výhony odlamují těsně u země. Kořen je pak nutné dodatečně „nahmatat“ rohem drapáku a vytrhnout na podruhé.
Trnovník akát: Vytrhávali jsme pouze mrtvé akáty (odumřelé po injektáži) menších dimenzí. V odumřelém stavu je vytrhávání snadné. Obdivuhodné bylo množství dlouhých vodorovných kořenů, kterými bývají akáty propojeny na rozsáhlé ploše jako jediný klon. Živé akáty není radno vytrhávat, protože z fragmentů kořenů akát bohatě zmladí. Totéž platí pro pajasan žláznatý.
Ostružiník: Zkušebně jsme vytrhávali opravdu obří, přerostlé polykormony. Pokud se podaří drapáku chytit dostatečný počet výhonů, dojde k vytržení i s kořeny. V opačném případě se lodyhy lámou a kořen zůstává v zemi.
Účinnost vytrhávání
Účinnost vytrhávání jsme posuzovali podle toho, kolik dřevin po vytržení znovu obrazilo. Prozatím mám kontrolu pouze z první sezóny po zimním vytrhávání na Mašovické střelnici. Účinnost je přímo úměrná tomu, kolik kořenů se ze země podařilo vytrhnout. Pokud zůstaly v zemi kořeny, pozorovali jsme začátkem léta výmladky. Výmladky ale byly prakticky po celou sezónu velmi chabé a nízkého vzrůstu.
Zatímco po výřezu z ponechaných pařízků tvoří růže nebo duby husté výhony vysoké i přes metr, po vytrhávání byly výmladky max. 30 cm vysoké a spíše jednotlivé. I když jsem přesné počty obrážejících jedinců nepočítal, okulární kontrolou odhaduji podíl obrážejících jedinců max. 20-30 %. Teprve v dalších sezónách uvidíme, jestli se nové výmladky dlouhodobě prosadí nebo je zahubí stresové faktory (sucho, mráz, pastva a sešlap).
Následná opatření
Pohyb těžkého stroje na lokalitě vždy způsobí narušení půdy (vyjeté koleje, díry po stabilizačních patkách apod.). Stejně tak po vytržení dřevin zůstávají různě velké krátery. Před vlastním vytrháváním musíme zvážit, zda jsou takové disturbance na dané lokalitě přípustné. Narušení můžeme minimalizovat prací při vhodných podmínkách – např. za lehkého mrazu nebo alespoň sucha. Nejhorší je teplota nad nulou a rozbředlý terén.
Narušení samotným vytrháváním přímo koreluje s hustotou dřevin. Pokud vytrháváme jen roztroušené dřeviny, krátery se na lokalitě ztratí. Při vytrhávání zapojeného porostu dřevin vzniká souvisle narušená plocha podobná oraništi. To pak vyvolává potřebu dodatečných opatření – např. strojové urovnání povrchu.
U větších ploch s holou půdou stojí za úvahu obnova porostu, např. aplikací zeleného sena nebo osetím místní směsí bylin a trav. V případě našich lokalit jsme obnovu zatím neprováděli vzhledem k tomu, že narušené plochy zarůstaly žádoucími druhy z okolních biotopů.
Bagr nevytrhá všechny dřeviny – malé keře se v drapáku lámou nebo prokluzují. Vynechané keře tedy poté dle potřeby vyřezáváme ručně. Stejně tak musíme počítat s určitou regenerací z nevytržených kořenů. Dle údajů ze zahraničí se také na holých místech snadněji uchytí semenáčky dřeviny. To může vyvolat potřebu dalších doplňkových opatření (ruční výřez se zátěrem pařízků, postřik na list).
Závěry
- Vytrhávání dřevin bagrem může být v řadě situací vhodnou alternativou regulace náletových dřevin.
- Ideální je bagr na přerostlé keře (hloh, růže, janovec, myrobalán), které by bylo příliš pracné vyřezávat ručně, nebo menší stromy (babyky, jasany, duby, třešně aj.). Bagr také hravě zvládne odstranění starých pařezů.
- Nevytrháváme invazní akáty a pajasany, protože z ponechaných úlomků kořenů dokážou bohatě zmladit.
- Dle hustoty porostu lze za den vytrhat dřeviny na ploše 0,2-1 hektar při nákladech 11 000-54 000 Kč/ha (bez případného odvozu a likvidace hmoty).
- Nejvhodnější je vytrhávání v zimním období za mírného mrazu. Za mlhy nebo deště se zvyšuje riziko nadměrného narušení terénu.
- Výhodou je, že na lokalitě při vytrhávání nezůstávají pařízky ztěžující následnou péči.
- Vytrhávání plánujeme na lokalitách, kde lze připustit narušení půdy těžkou technikou.
- Narušená místa lze většinou ponechat spontánní sukcesi, při větším narušení je vodné terén srovnat, příp. doset vhodnou směsí lokálních rostlin.
- Vytrhanou hmotu můžeme uložit na vhodná místa k zetlení nebo do hromad a odvézt.
- U nedokonale vytržených dřevin jsme pozorovali vegetativní zmlazení z kořenových úlomků (max. 20-30 % jedinců).
- Vytrhávání ideálně kombinujeme s klasickým výřezem – bagr vytrhá přerostlé keře, ručně vyřežeme malé keře (a pařízky zatřeme herbicidem).
- Pokud nelze následné zmlazení (z kořenů nebo semen) dřevin tolerovat, můžeme dřeviny ošetřit postřikem na list.