Výřez dřevin s nátěrem pařezů

V tomto příspěvku si popíšeme metodu, při které natíráme pařezy nežádoucích dřevin herbicidem, abychom zabránili tvorbě výmladků a opětovnému zmlazení dřeviny. Výřez dřevin s nátěrem pařezů je základní a poměrně jednoduchou metodou likvidace dřevin při ochranářském managementu. Metodu využívají také zahrádkáři, lesníci nebo správci zeleně. Kromě popisu provedení a potřebné techniky se zaměříme také na několik důležitých detailů k dosažení maximální účinnosti.

Odstranění náletových dřevin je jedním nejčastějších opatření při managementu ochranářských lokalit. Je to také opatření, ve kterém se snad nejvíce chybuje. Spousta ochranářských spolků a nadšenců, kteří chtějí pomoci přírodě, se domnívá, že náletové dřeviny stačí jen vyřezat. To je ale velký omyl, který bohužel způsobil vážné problémy na řadě cenných lokalit. Dřeviny po samotném výřezu zmladí z pařezů a často i z kořenů a vyřezanou plochu znovu zarostou, často ještě hustším porostem, než byl původní stav. Pokud si neodborným zásahem zmladíme svídy krvavé nebo akáty, může se další péče o lokalitu změnit v peklo.

Aby naše úsilí přineslo očekávané výsledky, a lokalitu jsme skutečně zbavili náletu, musíme pařezy vyřezaných dřevin ošetřit nátěrem herbicidu. Dřevina absorbuje herbicid do kořenového systému a poté už není schopna aktivovat spící pupeny a nahradit ztracenou nadzemní část. Při fyzicky mimořádně namáhavém odstranění náletových dřevin jde o jediný úkon navíc, který rozhoduje o zcela odlišném výsledku, než kdybychom herbicid nepoužili.

Metoda výřezu dřevin s nátěrem pařezů se skládá ze tří úkonů. Jednotlivé úkony si níže popíšeme detailněji.

1. Kácení/výřez dřeviny,
2. Seříznutí pařízku na vhodnou výšku.
3. Aplikace herbicidu.

Na které dřeviny lze metodu použít?

Nátěr herbicidem je určen k ošetření pařezů listnatých dřevin. U jehličnatých dřevin není nátěr potřeba, protože většina jehličnanů po kácení spolehlivě odumře. Obecně nátěr pařezu herbicidem zabrání výmladnosti u většiny druhů listnatých dřevin. Přece jen ale existují rozdíly v citlivosti jednotlivých druhů. Níže uvádím poznámky k dřevinám, jejichž likvidaci jsem metodou nátěru pařezů sám vyzkoušel.

• Citlivé druhy: K nejcitlivějším druhům patří třešeň, líska, bříza nebo lípy. Téměř vždy po nátěru pařezu odumře také dub (domácí druhy i dub červený), habr, javor mléč, javor klen, javor jasanolistý, jasan ztepilý, slivoň myrobalán, vrby, z keřů třeba hloh, trnka nebo bez černý.
• Méně citlivé druhy: Nátěru občas odolává javor babyka, z keřů bývá účinnost herbicidu nižší u růží šípkových, šeříku obecného nebo svídy krvavé.
• Nevhodné druhy: Nátěr pařezů zásadně nepoužíváme u trnovníku akátu a pajasanu žláznatého. Herbicid u nich vede jen k částečnému potlačení pařezové výmladnosti, avšak nezastaví často velmi bujnou tvorbu kořenových výmladků. U akátu a pajasanu používáme výhradně injektáž navrtáváním nebo metodu částečného loupání kůry.

Jak kácet dřeviny?

Dřeviny kácíme, resp. vyřezáváme obvykle ve dvou krocích. Prvním krokem je kácení, příp. výřez pomocí motorové pily nebo ruční pilky. Na keře může být vhodnější použít pákové nůžky nebo křovinořez s pilovým kotoučem. V druhém kroku potom upravíme výšku a tvar pařezu. Výšku pařezu snížíme co nejvíce k povrchu půdy a současně se snažíme o vodorovné zarovnání pařezu.

Ideální je taková výška pařízku, aby nebyl příliš vysoký (a tedy nebezpečný) a současně ani příliš nízký, kdy snadno unikne v trávě a zapomeneme ho zatřít. V praxi se osvědčila výška kolem 5 cm, u keřů s tvrdým dřevem (např. hloh, růže) lépe ještě méně. Často se v terénu setkáváme s neupravenými, příliš vysokými pařízky. Při údržbě lokality o příliš vysoké pařízky zakopáváme. Pokud lokalitu sečeme, pařízky jsou pro křovinořez nebo sekačku nepříjemnou překážkou. Místům s vysokými, často trnitými pařízky se vyhýbají pasoucí se zvířata. Ostré pařízky také mohou poškodit pneumatiky, pokud se na ploše pohybuje technika.

Vysoké pařízky nemusí vadit tam, kde plánujeme časem odumřelé pařezy frézovat nebo vytrhávat bagrem. Stejně tak pokud jde o lokalitu, kde provádíme jen jednorázový výřez (např. na izolovaných přírodních lokalitách) a neprobíhá zde žádná další údržba, nemusíme výšku pařezů nijak zvlášť řešit.

Někdo také ponechává záměrně vyšší pařízky a jejich výšku sníží až následující sezónu, když jsou pařízky odumřelé. Tento přístup je také akceptovatelný, pokud správcům území vyhovuje. Navíc má výhodu v tom, že pokud zapomeneme nějaký pařízek natřít, můžeme ho příští rok „opravit“ – vysoký pařízek s výmladky znovu seřízneme a dodatečně natřeme.

Aplikace herbicidu

Herbicid aplikujeme na řeznou plochu pařezu. U pařezů malých průměrů natíráme celou řeznou plochu, u velkých pařezů stačí obvodová část s živým kambiem. Herbicid nanášíme štětcem – osvědčil se zejména štětec s delší rukojetí – nebo můžeme použít ruční postřikovač. V zahraničí se používají také různé, často po domácku vyrobené herbicidní hole umožňující bodovou aplikaci na menší pařízky. Pokud vyřezáváme vícekmenné trsy (častý případ od země rozvětvených keřů), musíme seříznout a natřít všechny pařízky.

Co se týče rychlosti nátěru po skácení dřeviny, v praxi panují rozdílné přístupy. Dle vlastní zkušenosti doporučuji nátěr bezprostředně po kácení dřeviny. To znamená pokácet dřevinu, seříznout pařízek a okamžitě herbicid aplikovat na čerstvou, nezavadlou ránu. Etikety některých přípravků připouští provedení nátěru do 8-9 hodin. Podle mě pozdějším nátěrem zákonitě klesá účinnost, protože pařezy (zvláště při letních teplotách) rychle zasychají a uzavírají dřevní kapiláry, a také proto, že spoustu menších pařízků později snadno přehlédneme a zapomeneme je natřít.

V praxi se nám osvědčila práce ve dvojici, kdy jeden pracovník kácí/řeže a druhý okamžitě natírá pařezy. Odpadá tak pracné odkládání a hledání pracovních nástrojů. Pro aplikaci lze použít řadu běžně dostupných přípravků na bázi glyfosátu, příp. jeden přípravek s účinnou látkou triclopyr.

Termín ošetření

V souladu s návodem k použití herbicidních přípravků děláme výřez dřevin s nátěrem pařezů kdykoli během vegetačního období kromě jarních měsíců. Zjara, v době rašení v dřevinách probíhá zesílený tok stromové mízy směrem vzhůru, což může vést ke snížené až nulové účinnosti přípravků. Metodu s úspěchem používáme v letním a podzimním období, přibližně od června do konce října. V letním období se vyhýbáme aplikaci při tropických teplotách nad 30 °C. Úplně nejvhodnější je aplikace v září a říjnu, kdy panuje příznivé počasí na tuto fyzicky náročnou práci a kdy je účinek herbicidu díky sestupnému toku stromové mízy nejvyšší. Je-li mírná zima, lze nátěr praktikovat i v listopadu nebo dokonce v prosinci (při teplotách nad 5 °C). Po nátěru pařezů by nemělo alespoň několik hodin pršet.

Závěr

Výřez dřevin s nátěrem pařezů herbicidem je jednoduchá a velmi účinná metoda likvidace nežádoucích dřevin.

Nejdůležitější zásady správného provedení:

• Metodu lze použít prakticky na všechny listnaté dřeviny s výjimkou trnovníku akátu a pajasanu žláznatého, u kterých nátěr pařezů nezabrání tvorbě kořenových výmladků.
• Pařezy dřevin po kácení upravíme vodorovným řezem na co nejnižší výšku (max. 5 cm od země)
• Herbicid aplikujeme okamžitě na čerstvý pařez – u keřů a mladých stromků po celé ploše pařízku, u vzrostlých stromů pouze na obvodovou část pařezu.
• Herbicid je vhodné obarvit, čímž si udržíme přehled o natřených a dosud neošetřených pařezech.
• V praxi se osvědčila práce ve dvojici – jeden pracovník řeže, druhý natírá.
• Nejúčinnější je nátěr pařezů koncem léta a na podzim.

Nejčastější chyby v provedení:

• Pařezy jsou příliš vysoké, neseříznuté do vodorovné plochy.
• Pařezy jsou zatřeny příliš pozdě po kácení.
• Není zatřena celá obvodová část pařezů.
• U vícekmenných trsů nejsou zatřeny všechny pařízky.
• Pařez přehlédneme v trávě a zapomeneme jej natřít.
• Dřeviny kácíme v zimě nebo zjara, kdy je účinnost nátěru výrazně omezená.