Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata)

Invazní status: Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata) je dle katalogu Pyška et al. (2012) v České republice zařazen mezi přechodně zavlečené druhy. První případy zplaňování pocházejí teprve z roku 2009 (Brno, Lednice). V Černém a šedém seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) není svitel latnatý zařazen.

V Evropě se jako zplanělý druh vyskytuje dost lokálně, většina údajů pochází z Francie a Spojeného království (Kus Veenvliet et al. 2019). Jako invazní druhy je svitel evidován např. v Srbsku (např. Stojanović et al. 2011) nebo v některých státech USA. Hojně se šíří také v Maďarsku, kde jsem pozoroval zarůstání opuštěných pozemků svitelem společně s dalšími dřevinami (pajasan, akát aj.). Jeho dalšímu šíření může napomáhat skutečnost, že jeho semena lze využít k výrobě bionafty (Ljubojević et al. 2021).

Oblast původu: Svitel latnatý pochází z Asie, kde je domácí v severní a střední Číně, na Tchaj-wanu i v Japonsku a Koreji.

Rozšíření v ČR: U nás patří k vzácněji zastoupeným dřevinám, občas je vysazován v parcích, uličních stromořadích nebo zámecké zeleni. Poprvé pěstován v roce 1808 na Hluboši a o rok později v Lednici. Je ceněný pro celkově zajímavý vzhled, žluté až oranžové zbarvení listů v podzimním období a dekorativní plodenství. Navíc není příliš náročný na stanoviště.

Základní popis: Strom menší velikosti dosahující výšky do 10, výjimečně 15 m, s rozložitou, nepravidelnou korunou. Listy jsou střídavé, 10-30 cm dlouhé, lichozpeřené, složené ze 3-7 párů lístků. Květy jsou uspořádány do rozložité, mnohokvěté laty dlouhé až 40 cm, složené ze žlutých květů. Plodem papírovité tobolky hnědé barvy, které se otvírají třemi chlopněmi, s několika tvrdými, téměř kulovitými semeny uvnitř.

Ekologické nároky, fenologie: Teplomilný strom, preferující dobře osluněná místa. Není náročný na kvalitu půdy, dobře snáší sucho i znečištěné prostředí velkých měst. Ve své domovině roste na skalnatých svazích porostlých řídkým lesem. V Evropě obsazuje také břehové porosty, okraje měst a opuštěné, ruderální plochy. Kvete v červnu a červenci, plody dozrávají na podzim.

Možná záměna: Na první pohled může svitel připomínat pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) nebo jiné druhy s lichozpeřenými listy. Svitel nedorůstá nikdy takových rozměrů jako pajasan, starší stromy se lehce odliší borkou, která je u svitelu rozpraskaná, zatímco u pajasanu hladká. Dobrým znakem k odlišení je nepravidelně zubatý až laločnatý okraj lístků svitele. Oba druhy jsou si lehce podobné žlutým květenstvím, avšak mají zcela odlišné plodenství, resp. plody.

Situace v Podyjí: Zplanění v oblasti NP Podyjí zatím nebylo zaznamenáno. Druh se pěstuje na několika místech ve městě Znojmě nebo Dobšicích. Nejbližší zplanělý výskyt (mimo oblast NP Podyjí) jsem zaznamenal v Jaroslavicích, kde roste několik starých stromů na chátrajícím zámku a bývá vysazován i v obci. V blízkosti stromů, ale i poměrně širokém okolí lze najít množství semenáčků, např. ve spárách zdí, na okrajích záhonků, v příkopech.

Možnosti regulace: Podle pozorování v Maďarsku dokáže svitel velmi dobře zmlazovat z pařezů. K prevenci zmlazování stačí čerstvé pařezy ošetřit herbicidem. Podobně ošetříme pařízky semenáčků, které nelze vytrhnout nebo vykopat.

Literatura

Gutzerová N. (2009): KOELREUTERIA PANICULATA Laxm. – svitel latnatý / jeseňovec metlinatý. Botany.cz.

Kus Veenvliet J., Veenvliet P., de Groot M. & Kutnar L. (eds.) (2019): A Field Guide to Invasive
Alien Species in European Forests. Nova vas: Institute Symbioisis, so. e.; Ljubljana: The Silva Slovenica Publishing Centre, Slovenian Forestry Institute.

Ljubojević M., Tomić M., Simikić M., Savin L., Narandžić T., Pušić M., Grubač M., Vejnović S., Marinković M. (2021): Koelreuteria paniculata invasiveness, yielding capacity and harvest date influence on biodiesel feedstock properties. Journal of Environmental Management, Vol. 295.

Skalická A. (1997): Koelreuteria Laxm. – svitel. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 160, Academia, Praha.

Stojanović N., Anastasijević N. & Anastasijević V. (2011): The Use of Autochthonous Plants in Prevention of Spreading of Invasive Plant Species in the Process of Urban Land Planting. XIX. International Scientific and Professional Meeting „Ecological Truth ECO-IST` 11.