Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata)

Sdílení příspěvku

Invazní status: Svitel latnatý (Koelreuteria paniculata) je dle katalogu Pyška et al. (2012) v České republice zařazen mezi přechodně zavlečené druhy. První případy zplaňování pocházejí teprve z roku 2009 (Brno, Lednice). V Černém a šedém seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) není svitel latnatý zařazen.

V Evropě se jako zplanělý druh vyskytuje dost lokálně, většina údajů pochází z Francie a Spojeného království (Kus Veenvliet et al. 2019). Jako invazní druhy je svitel evidován např. v Srbsku (např. Stojanović et al. 2011) nebo v některých státech USA. Hojně se šíří také v Maďarsku, kde jsem pozoroval zarůstání opuštěných pozemků svitelem společně s dalšími dřevinami (pajasan, akát aj.). Jeho dalšímu šíření může napomáhat skutečnost, že jeho semena lze využít k výrobě bionafty (Ljubojević et al. 2021).

Oblast původu: Svitel latnatý pochází z Asie, kde je domácí v severní a střední Číně, na Tchaj-wanu i v Japonsku a Koreji.

Rozšíření v ČR: U nás patří k vzácněji zastoupeným dřevinám, občas je vysazován v parcích, uličních stromořadích nebo zámecké zeleni. Poprvé pěstován v roce 1808 na Hluboši a o rok později v Lednici. Je ceněný pro celkově zajímavý vzhled, žluté až oranžové zbarvení listů v podzimním období a dekorativní plodenství. Navíc není příliš náročný na stanoviště.

Základní popis: Strom menší velikosti dosahující výšky do 10, výjimečně 15 m, s rozložitou, nepravidelnou korunou. Listy jsou střídavé, 10-30 cm dlouhé, lichozpeřené, složené ze 3-7 párů lístků. Květy jsou uspořádány do rozložité, mnohokvěté laty dlouhé až 40 cm, složené ze žlutých květů. Plodem papírovité tobolky hnědé barvy, které se otvírají třemi chlopněmi, s několika tvrdými, téměř kulovitými semeny uvnitř.

svitel latnatý, listy
Listy na jaře
svitel latnatý, žloutnoucí listy na podzim a zralé plody
Listy se na podzim barví do žluta až oranžova
svitel latnatý, květenství a listy
Květenství
svitel latnatý, mladé plodenství
Mladá plodenství

Ekologické nároky, fenologie: Teplomilný strom, preferující dobře osluněná místa. Není náročný na kvalitu půdy, dobře snáší sucho i znečištěné prostředí velkých měst. Ve své domovině roste na skalnatých svazích porostlých řídkým lesem. V Evropě obsazuje také břehové porosty, okraje měst a opuštěné, ruderální plochy. Kvete v červnu a červenci, plody dozrávají na podzim.

Možná záměna: Na první pohled může svitel připomínat pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) nebo jiné druhy s lichozpeřenými listy. Svitel nedorůstá nikdy takových rozměrů jako pajasan, starší stromy se lehce odliší borkou, která je u svitelu rozpraskaná, zatímco u pajasanu hladká. Dobrým znakem k odlišení je nepravidelně zubatý až laločnatý okraj lístků svitele. Oba druhy jsou si lehce podobné žlutým květenstvím, avšak mají zcela odlišné plodenství, resp. plody.

svitel latnatý, suché plodenství
Zralé plodenství na podzim
svitel latnatý, plod se semenem
Otevřený plod se semeny

Situace v Podyjí: Zplanění v oblasti NP Podyjí zatím nebylo zaznamenáno. Druh se pěstuje na několika místech ve městě Znojmě nebo Dobšicích. Nejbližší zplanělý výskyt (mimo oblast NP Podyjí) jsem zaznamenal v Jaroslavicích, kde roste několik starých stromů na chátrajícím zámku a bývá vysazován i v obci. V blízkosti stromů, ale i poměrně širokém okolí lze najít množství semenáčků, např. ve spárách zdí, na okrajích záhonků, v příkopech.

Možnosti regulace: Podle pozorování v Maďarsku dokáže svitel velmi dobře zmlazovat z pařezů. K prevenci zmlazování stačí čerstvé pařezy ošetřit herbicidem. Podobně ošetříme pařízky semenáčků, které nelze vytrhnout nebo vykopat.

svitel latnatý, zmlazující stromek po výřezu, Maďarsko
Na první pohled může svitel připomínat pajasan. Okraj pozemku bohatě zarostlého svitelem. Stromy po výřezu snadno zmlazují z pařezů.
svitel latnatý, semenáče na schodech zámku v Jaroslavicích
Hojné zmlazení různě starých semenáčů bylo pozorováno v okolí zámku v Jaroslavicích.

Literatura

Gutzerová N. (2009): KOELREUTERIA PANICULATA Laxm. – svitel latnatý / jeseňovec metlinatý. Botany.cz.

Kus Veenvliet J., Veenvliet P., de Groot M. & Kutnar L. (eds.) (2019): A Field Guide to Invasive
Alien Species in European Forests
. Nova vas: Institute Symbioisis, so. e.; Ljubljana: The Silva Slovenica Publishing Centre, Slovenian Forestry Institute.

Ljubojević M., Tomić M., Simikić M., Savin L., Narandžić T., Pušić M., Grubač M., Vejnović S., Marinković M. (2021): Koelreuteria paniculata invasiveness, yielding capacity and harvest date influence on biodiesel feedstock properties. Journal of Environmental Management, Vol. 295.

Skalická A. (1997)Koelreuteria Laxm. – svitel. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 160, Academia, Praha.

Stojanović N., Anastasijević N. & Anastasijević V. (2011): The Use of Autochthonous Plants in Prevention of Spreading of Invasive Plant Species in the Process of Urban Land Planting. XIX. International Scientific and Professional Meeting „Ecological Truth ECO-IST` 11.


Sdílení příspěvku