Šeřík obecný (Syringa vulgaris)
Invazní status: Šeřík obecný je dle katalogu Pyška et al. (2012) v České republice zařazen mezi zdomácnělé druhy ze skupiny neofytů. V Černém a šedém seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) není šeřík uveden.
Oblast původu: Šeřík obecný je dřevinou původní v oblasti jihovýchodní Evropy od Ukrajiny po Řecko, na západ po Hercegovinu a na východ k Černému moři. Izolovaný výskyt je znám z Malé Asie.

Rozšíření v ČR: Šeřík je snad vůbec nejoblíbenější okrasný keř s dlouhou historií pěstování. V ČR pěstován více než 150 let, v parcích, zahradách a prvcích okrasné zeleně. Často býval vysazován na sídlištích. Někdy se používal také při výsadbách větrolamů nebo k ozelenění kamenitých svahů a pustých míst. Nezřídka zplaňuje, zvláště v teplejších oblastech, na křovinatých stráních, lesních okrajích nebo pasekách. Šíří se dobře jak pomocí kořenových výmladků, tak semeny.



Základní popis: Opadavý keř nebo menší strom vysoký do 5-7 m a tloušťkou kmene 10-20 cm s šedou, vláknitou borkou. Listy široce vejčité, 5-12 cm dlouhé a 4-9 cm široké, na bázi srdčité až klínovité, celokrajné. Květy rostou v 10-20 cm dlouhých latách, různých barev, od bílé přes modrofialovou až po tmavě červenofialovou. Plodem dvoupouzdrá tobolka, v každém pouzdře se nacházejí 2 křídlatá semena. Množí se nejen semeny, ale také početnými kořenovými výmladky.
Možná záměna: Šeřík obecný je snadno poznatelný, téměř nezaměnitelný druh. Záměna je možná za příbuzné druhy šeříků, které jsou však u nás mnohem vzácnější. Občas pěstovaný šeřík karpatský (Syringa josikaea) má jiný tvar listů a květenství pouze na koncích větví (nikoli v úžlabí, jako š. obecný).
Ekologické nároky, fenologie: Šeřík je teplomilný keř, odolný k suchu i znečištění ovzduší, u nás zcela mrazuvzdorný. Na stanoviště není náročný, nemá však rád zamokřelá a silně kyselá stanoviště. Těžištěm výskytu jsou nižší polohy, vystupuje max. do podhůří (800 m). Raší v dubnu, kvete už od počátku května.
Situace v Podyjí: V Podyjí jde o poměrně běžný keř zejména na jihovýchodním okraji a rovněž západní části území. Zplanělý výskyt je znám hlavně na Hradišťských terasách, dále v blízkosti Konic, Popic, Havraníků (včetně části vřesoviště) a Hnanic (Sprašová stěna). V říčním údolí se vyskytuje v okolí zámku ve Vranově nad Dyjí, u Hardeggu, na Novém Hrádku a v lokalitě Devět mlýnů.
Na některých místech roste početně a má až invazní charakter. Největší ohrožení představuje pro skalnaté křovinaté stráně na teplých stanovištích, která může plošně zarůstat kvůli snadnému rozrůstání kořenovými výmladky. Hustá ohniska v obtížném terénu jsou běžnými postupy prakticky neřešitelná. Nejhorší je situace např. na Hradišťských terasách nebo na stráních pod zámkem ve Vranově, kde místy dosahuje vysoké pokryvnosti. Stále se bohužel setkáváme s novými výsadbami šeříku na nevhodných místech ve volné krajině, které realizují „milovníci“ zeleně .

Možnosti regulace: Po kácení šeřík bohatě zmlazuje a intenzivně se šíří kořenovými výmladky. Opakované sečení výmladků šeřík potlačí, avšak nezabrání opakovanému zmlazování. Na kultivovaných záhonech lze zmlazování zmírnit odstraněním maximální hmoty kořenů.
Při výřezu je potřeba k zamezení výmladnosti provádět zátěr řezných ploch herbicidem. Porosty hustých výmladků se ošetřují postřikem na list (nutnost přídavku vhodného smáčedla). Šeříky stromového tvaru se silnějším kmínkem jsem úspěšně likvidoval metodou navrtávání kmene. U většiny keřů ale není navrtávání vzhledem ke keřovému tvaru s množstvím výhonů prakticky proveditelné. Jednotlivě rostoucí tenké jedince lze úspěšně ošetřit metodou částečného loupání kůry.

Literatura
Koblížek J. (1997): Syringa L. – šeřík. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 452–454, Academia, Praha.
Křivánek M. (2006): Syringa vulgaris L., 1785 – šeřík obecný, p. 188-189. In: Mlíkovský J. & Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. ČSOP, Praha, 496 pp.
Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia 84: 155-255.