Pajasan žláznatý ve Znojmě

Pajasan je ze Znojma znám už více než 130 let a už tehdy Oborny (1886) zmiňoval zplanělý výskyt podél silnice ze Znojma do Hostěradic. Dlouhodobý výskyt dokládá přítomnost několika prastarých pajasanů s metrovým průměrem kmene na několika místech města. Z původních výsadeb v parcích, alejích a později sídlištní zeleni, začal rychle „divočet“ a vytvářet náletové porosty, množené opakovaným kácením.
Hlavním důvodem, proč jsem znojemským pajasanům věnoval v posledních letech zvýšenou pozornost, je fakt, že se nám pajasany ze Znojma stále šíří do Národního parku Podyjí. Přestože staré stromy už z vlastního území národního parku neznáme, neustále se objevují nové semenáče. Je zřejmé, že dobře létavé nažky sem zalétají právě ze Znojma, jakožto největšího ohniska pajasanu v širokém regionu.

Početnost populace

Mapování odhalilo 314 ohnisek pajasanu, tedy konkrétních míst, kde roste samostatný jedinec pajasanu nebo různě velká skupina jedinců (liniový prvek, polykormon aj.). Celkem se jedná o 10 969 jedinců, většinu tvoří mladí jedinci s výčetní tloušťkou do 7 cm (9 695 ks, asi 88 % celkového počtu), vzrostlé stromy byly zjištěny v počtu 1 274. Konkrétní lokality pajasanu obsahuje tato mapa s příběhem vytvořená v aplikaci Arc Gis Online od Esri.

Nutno zdůraznit, že jde o počty zjištěné mapováním. Reálná velikost populace bude nejspíš mnohem vyšší, protože mapování není schopné zachytit dynamické změny početnosti v důsledku živelného nakládání s pajasanem. Pajasany, zejména mladší jedinci, jsou pravidelně vyřezávání při údržbě pozemků a spousta z nich se proto snadno přehlédne.

Plocha, na které pajasan roste, je přibližně 2,2 ha. Převažuje výskyt malých ohnisek, kterých bylo zjištěno 211 (67 %), přibližně čtvrtinu populace tvoří ohniska střední velikosti (82 ohnisek, 26 %) a nejmenší zastoupení mají velká ohniska (21 ohnisek, 7 %).

Zajímavé je, že téměř všechna ohniska mají charakter polykormonů vegetativního původu. Jde o jednou či vícekrát pokácené pajasany s přítomností výmladků. Jen přibližně u 100 solitérních, dosud nepokácených stromů a stromků (necelé jedno procento!) můžeme hovořit o semenném původu.

Rozšíření ve městě

Rozšíření pajasanu ve Znojmě není rovnoměrné, najdeme zde části města s velmi početným výskytem nebo naopak úplnou absencí pajasanu. Prostorová analýza vylišila dvě hlavní centra – jedno se nachází v jihovýchodní části města, druhé v severozápadní. Zde jsou komentáře k vybraným částem města s významným výskytem pajasanu.

• Za nádražím: V prostoru mezi vlakovým nádražím a Brněnskou ulicí, zejména podél ulic Průmyslová, Družstevní, Kotkova, Uhelná a Hakenova se nachází největší celkový počet ohnisek pajasanu (více než 100). Kromě vlakového nádraží zde pajasan roste roztroušeně podél ulic, v okolí obou hřbitovů, podél opuštěného kolejiště a především v rozsáhlém komplexu průmyslových a firemních areálů.
• Leska: Druhým nejvýznamnějším centrem výskytu s přibližně 70 ohnisky je údolí potoka Leska zhruba od lávky u Nové nemocnice až po část údolí pod Soudním vrchem. Sem náleží i hojný výskyt v okolí Nové nemocnice, u městského lesíka a podél trati vedoucí údolím Lesky. Pajasany zde rostou podél potoka, v zahradách, ale i lesních porostech. Početně se vyskytují také v opuštěných vinohradech mezi ulicemi Trentská a Přímětické.
• Centrum města: Ve vlastním historickém jádru města byl pajasan zjištěn jen ojediněle. Mnohem početněji roste při okrajích středu města v Karolininých sadech, na okraji Gránic (zde již zlikvidován) pod muzeem a podél ulic Napajedla, Koželužská nebo Dyjská, kde bylo zjištěno kolem 40 ohnisek pajasanu.
  Loucký klášter: Hojně se pajasan vyskytuje v samotném areálu Louckého kláštera a širším okolí (asi 23 ohnisek) – u Louckého jezu, na loucké faře a kolem Aninské ulice.

Obsazovaná stanoviště

Nejčastěji pajasan obsazuje místa v blízkosti staveb. Může jít o okraje zdí, podezdívky oplocení, obrubníky, svodidla, zábradlí, větrací šachty, mostní konstrukce a různé druhy budov (garáže, trafostanice, provozní budovy, obytné domy). V blízkosti různých typů staveb nebo přímo na nich bylo zjištěno 109 ohnisek (asi 35 % všech ohnisek), k tomu můžeme připočítat dalších 50 ohnisek, kde pajasan roste přímo v oplocení (16 %).

V přibližně třetině případů se pajasan vyskytoval v prvcích zeleně. Nejčastěji (65 ohnisek, 21 %) šlo o neudržovanou zeleň náletového charakteru, kde roste pajasan s dalšími náletovými dřevinami (často např. s akátem). Pajasan dokáže poměrně úspěšně vegetovat také v udržovaných prvcích, jako jsou sečené trávníky nebo okrasné záhonky trvalek a keřů (11 %).

Zbývající ohniska byla evidována na dalších typech pozemků – např. podél železničních tratí (8 % všech ohnisek), ve vinohradech (5 %) nebo v lesních porostech Městského lesíka a okraje Gránického údolí (4 %).

Management pajasanu ve městě

Donedávna bylo s pajasanem nakládáno jako s jakýmkoli stromem. Když někde překážel, jednoduše se pokácel. Výsledkem jsou ve většině případů pouze zmlazené polykormony. Teprve v posledních letech se začalo pracovat s metodou injektáže kmene navrtáváním a došlo k úspěšnému odstranění pajasanů na vybraných místech (např. okraj Gránického údolí, část Karolininých sadů aj.). Postupně se tuto metodu daří zavádět do praxe správců zeleně, i když stále přetrvává „obliba“ kácení. V souvislosti s „invazní“ novelou zákona se začíná hovořit o tom, že město uchopí problematiku invazních druhů vážně a začne s pajasanem pracovat systematicky dle doporučení odborníků.

V první fázi by se měly práce zaměřit na odstranění vzrostlých plodících stromů (ve městě jich je kolem stovky). Důležité je také naučit se pracovat s mladými jedinci. Jakmile se nenechá pajasan odrůst správným ošetřením mladých jedinců v prvopočátku, bude za pár let situace mnohem klidnější.

Zatím je ve Znojmě stále šance populaci pajasanu ve městě zredukovat, aniž by to vyžadovalo astronomické částky jako v oblastech, kde už je invaze v pokročilém stádiu.

Literatura

Oborny A. (1886): Flora von Mähren und Österr. Schlesien enthaltend die wildwachsenden, verwilderten und häufig angebauten Gefässpflanzen. Theil 4 (Schluss). – Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 24: 889–1285.

Stejskal R. (2022): Pajasan žláznatý ve Znojmě. Story map, dostupné na: https://arcg.is/18q5Hq (12. 5. 2022).