Roste vám na pozemku pajasan žláznatý? Potom vás může zajímat, jak se vás dotkne novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je jediným oficiálně stanoveným druhem invazní dřeviny u nás a vztahují se na něj zákonné povinnosti. Již od roku 2019 je zařazen na tzv. „unijní seznam“, tedy soupis druhů nežádoucích ve státech EU. Vzhledem k tomu, že novela zákona, stejně jako nařízení EU, ze kterých vychází, není zrovna jednoduchou a zábavnou četbou, v tomto příspěvku se pokusím stručně popsat, jak se změna legislativy dotkne běžného občana a nakládání s invazním pajasanem.
Národní a evropská legislativa
V lednu 2022 nabyla účinnosti tzv. invazní novela zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (v dalším textu jen „zákon“). Novela stanoví režim pro využívání invazních nepůvodních druhů, monitoring jejich výskytu, ale také regulační, resp. eradikační opatření. Z úředního pohledu je důležité, že stanovuje také kompetence jednotlivých úřadů a v neposlední řadě sankce za porušování pravidel.
Málokdo ví, že přísná pravidla ohledně invazních druhů u nás platí už několik let. Vycházejí z nařízení EU č. 1143/2014 a 708/2007 pokrývající hlavní část problematiky invazních druhů. Tato nařízení jsou nejen přímo použitelná, ale platí závazně i u nás. Novela zákona jen doplňuje nebo upřesňuje vybrané otázky, které nejsou v nařízeních EU pro naše podmínky dostatečně řešeny. Nejpodstatnější změny zákona týkající se invazních druhů najdete v §§ 5, 13 a 72.
Novela se samozřejmě netýká jen pajasanu, ale všech druhů zařazených na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU (tzv. „unijní seznam“). Při pročítání seznamu si můžete myslet, že se nás problém evropských invazních druhů ani netýká, protože naprostá většina z nich se u nás (zatím) nevyskytuje. Každý stát má však možnost vytvořit si vlastní „národní“ seznam druhů problematických v té které zemi. Česká republika bohužel této možnosti nevyužila, zatímco třeba Slovensko a další státy ano. Co se týče dřevin, jediným druhem unijního seznamu vyskytujícím se také u nás je pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Z bylin vyskytujících se také u nás seznam obsahuje bolševníky, klejichu hedvábnou a netýkavku žláznatou.
Pajasan a běžný občan
Jak poznáte pajasan se dozvíte např. v Atlasu dřevin nebo jinde na internetu. Pajasan je dřevina nápadná velkými složenými listy, hladkou borkou a bohatými plodenstvími okřídlených nažek. Rozemnuté listy nepříjemně páchnou po myšině. Celkovým vzhledem připomíná náš domácí jasan ztepilý. V následujícím textu se budu věnovat vybraným otázkám, které vás jako vlastníka či uživatele mohou napadnout a jak se jich dotkne platná novela zákona.
Na pozemku mi roste pajasan. Musím ho okamžitě odstranit?
Ukvapené jednání (např. pokácení pajasanu) by mohlo přinést více škody než užitku, proto je vhodné se nejprve poradit s odborníky o nejvhodnějším postupu. I když to není vaše povinnost, ideální je lokalitu pajasanu nejprve ohlásit příslušnému orgánu ochrany přírody. Pajasan vyfoťte, popište lokalitu (nejlépe s uvedením přesných souřadnic) a uveďte kontaktní údaje. K ohlášení nálezu lze použít také aplikace pro chytré telefony, např. BioLog nebo iNaturalist. Nález o pajasanu se tak dostane až do centrální databáze a lze s ním dále pracovat.
Po posouzení vašich stromů odborník stanoví prioritu zásahu, jeho pracnost a nejvhodnější postup. Přednostně je třeba odstranit zejména plodné stromy, tedy samičí jedince s létavými nažkami, které umožňují šíření pajasanu do rozsáhlého okolí. Naopak sterilní samčí jedinci mají nižší prioritu. Máte-li mladý stromek, je lepší ho odstranit dříve, než začne plodit nebo se rozrůstat vegetativními výmladky. Určitě jinou prioritu odstranění má pajasan rostoucí v blízkosti chráněného území nebo strom rostoucí v opuštěném brown-fieldu.
Zákon stanoví, že opatření k regulaci pajasanu provádí v první řadě uživatel pozemku, příp. jeho vlastník v rámci běžné péče o pozemek. Potřebný zásah můžete provést sami a orgán ochrany přírody vám dokonce může poskytnout finanční příspěvek. Protože správný postup odstranění pajasanu většinou není jednoduchý a vyžaduje určitou zkušenost, spíše si na tuto poměrně specializovanou činnost sami netroufnete. V tom případě zajistí potřebná opatření orgán ochrany přírody, samozřejmě po předchozí vzájemné domluvě. Problémem je, že v současné době je u nás jen velmi málo subjektů schopných odstraňování invazních dřevin specializovanými metodami. Určitě ještě chvíli potrvá, než se tato situace změní.
Příklad hustého porostu pajasanu vzniklého snahou o jeho odstranění výřezem. Běžný uživatel pozemku si s takovým ohniskem jen těžko poradí a bude se muset obrátit na profesionály.
Pajasan se mi líbí jako zajímavý exotický strom. Mohu si jej vysadit na svém pozemku?
Rozšiřování pajasanu jakýmkoli způsobem, tedy např. výsadbou sazenic není možné a znamenalo by porušení platných právních předpisů. Některá zahradnictví a webové stránky dodnes nabízejí k prodeji sadební materiál pajasanu, často za neuvěřitelně vysoké ceny, jako nenáročnou, rychle rostoucí dřevinu. Prodej pajasanu žláznatého je nelegální ve všech zemích EU. Určitě raději zvolte výsadbu méně problémového druhu ze širokého sortimentu domácích i zahraničních dřevin.
Často je pajasan záměrně pěstován (nebo tolerován) pro svůj exotický vzhled. Příklad mladého a přesto silně plodícího stromu s vysokou prioritou včasného odstranění (Znojmo, u Louckého kláštěra).
Mohu pajasan odstranit svépomocí?
Zákon uvádí, že uživatel pozemku provádí opatření k regulaci pajasanu v rámci běžné péče. Pokud např. objevíte semenáč pajasanu na vlastním záhonku, nejspíš ho vyplejete s ostatním plevelem. Mladý stromek uchycený v rohu pozemku možná úspěšně vykopete. Pokud na svém pozemku používáte herbicidy, dle dostupných návodů zvládnete ošetření menší skupiny mladých pajasanů metodou částečného loupání kůry nebo postřikem na list. Šikovnější kutil si určitě poradí i s navrtáním kmene vzrostlého stromu.
Nevyužívané plochy a především pozemky s nárazovou údržbou často hostí obtížné polykormony pajasanů namnožené opakovanou snahou o výřez. Odstranění vícekmenného stromu rostoucího ze zdi rozpadlé stodoly nebo různověkého porostu se stovkami pajasanů je mnohem náročnější a zcela se vymyká „běžné péči“. Málokdo disponuje potřebným vybavením a znalostí nejvhodnějšího technologického postupu. V těchto případech už nezbyde než práci svěřit odborníkovi.
Příklad mladého pajasanu u zdi garáže, který s jednoduchým vybavením zvládne ošetřit téměř kdokoli.
Početné výmladky pajasanu jako „dárek“ od souseda, který pokácel vzrostlý pajasan. Odstranění takového porostu není snadnou záležitostí. Autor fotografie: E. Halmschlager.
Jakým způsobem lze pajasan odstranit?
Bylo by velkým omylem snažit se pajasan odstranit pouhým kácením, příp. výřezem. Kácení je nejméně účinnou metodou odstranění pajasanu. Mnohdy má spíše opačný efekt a vede k rozsáhlému zmlazení pajasanu z kořenových výmladků. Zákon použití konkrétních metod neuvádí, avšak odkazuje na zásady regulace, jakožto základní materiálu, který stanovuje postupy regulace a vymezuje prioritní území. Bližší podmínky pak stanoví krajské úřady v opatření obecné povahy. V tomto směru bude potřeba vyvíjet další aktivitu a provádět průběžné školení soukromých osob, ale především klíčových subjektů (správci zeleně a infrastruktury, lesníci, vinaři…).
U nejmladších jedinců může (ale nemusí) stačit vytržení, resp. vykopání kompletního kořenového systému. Pokud ze zbytků kořenů pajasan znovu vyroste, je potřeba zásah opakovat. Tento postup lze aplikovat na pravidelně udržovaných, dobře přehledných pozemcích.
V naprosté většině případů je však předpokladem k odstranění pajasanu použití herbicidu. Nejúčinnější je injektáž herbicidu navrtáváním do kmene (silné stromy), příp. metoda částečného loupání kůry (mladé stromky). Po aplikaci herbicidu je nezbytné nechat pajasany kompletně odumřít, min. 2 měsíce, lépe však alespoň rok, a teprve poté je možné jejich odstranění. Injektáž, která by byla normálně považována za poškozování dřevin, je u pajasanu možná díky tomu, že obecná ochrana dřevin dle zákona se netýká invazních nepůvodních druhů.
Pokud nelze pajasany nechat odumřít na stojato a musí se kácet, vždy je potřeba zatřít pařezy herbicidem, resp. provést injektáž pařezů. V takovém případě je ale potřeba počítat v následujících dvou letech s likvidací výmladků, buď metodou částečního loupání kůry nebo postřikem na list.
Středně starý pajasan v obci Tasovice. Dle přítomnosti vícekmene a výmladků je zřejmé, že byl v minulosti již vyřezán (červen 2021).Tentýž jedinec po zimním výřezu (únor 2022).Mezi lidmi stále panuje velmi nízké povědomí o chování pajasanu. Běžnou praxí tak zůstává zimní kácení pajasanu, jakmile začne překážet. Výsledkem je ale jen jeho zmlazení a opakovaná snaha o jeho likvidaci.
Závěrem
Invazní novela zákona o ochraně přírody je svým způsobem „revolucí“ na poli problematiky invazních druhů. Situace v okolních státech ukazuje, že pevná legislativa je důležitým, avšak nikoli všespásným nástrojem řešení invazí v naší krajině. Bez spolupráce občanů, správců zeleně a veřejné infrastruktury nemůže být regulace pajasanu úspěšná. Jak budou fungovat jednotlivá ustanovení v praxi teprve prověří čas. V novele je množství problematických bodů, jejichž naplnění nebude vůbec jednoduché. Výše uvedené poznámky je tedy třeba brát prozatím jako předběžný náhled na řešenou problematiku.
