Opletka čínská (Fallopia aubertii)
Invazní status: Dle katalogu Pyška et al. (2012) je v České republice klasifikován jako naturalizovaný (zdomácnělý) druh. Podle Černého a šedého seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) patří mezi druhy se středním environmentálním a omezeným socio-ekonomickým dopadem (kategorie BL2).
Oblast původu: Dálný Východ – Čína. Jako zavlečený druh se vyskytuje v řadě oblastí světa.
Rozšíření v ČR: U nás se často pěstuje k okrasným účelům v parcích a zahradách, jako oblíbená a nenáročná popínavka porůstající ploty, pergoly nebo zdi domů. Odtud snadno, při nedostatečné péči a pravidelném střihu, zplaňuje na další antropická i přírodní stanoviště. Rozšíření ve volné přírodě je nerovnoměrné, hojnější je v teplých oblastech, v horách chybí.
Základní popis: Dřevitá liána dlouhá i přes 10 m s bohatě vyvinutým kořenovým systémem. Vytváří husté porosty vertikálně rostoucích výhonů. Listy kopinaté až trojúhelníkovité, na bázi srdčité nebo střelovité, dlouhé do 10 cm, široké 3 cm. Květenství tvoří bohatá lata bílých, později růžovějících květů. Plodem trojhranné nažky dlouhé asi 3 mm obalené křídlatým okvětím.
Možná záměna: U nás se vyskytují dva domácí druhy opletek – opletka křovištní (Fallopia dumetorum) a opletka obecná (F. convolvulus). O obou případech jde o jednoleté byliny, zatímco opletka čínská je dřevina.
Ekologické nároky, fenologie: Na stanoviště není opletka nijak náročná, dokáže růst prakticky kdekoli. Preferuje vlhká až mírně vysýchavá stanoviště, ale nevyhýbá se ani suchým místům. Ve volné krajině se vyskytuje převážně v poříčí řek a dalších vodních toků, zatímco na plošinách a hřebenech chybí. Najdeme ji v lužních lesích, pobřežních křovinách, zarostlých roklích, na lesních okrajích apod. Kvete od června do října.
Situace v Podyjí: V NP Podyjí jde o poměrně vzácný a lokální druh. Na některých místech výskytu však vytváří obdivuhodně rozsáhlé porosty, např. v rokli na Hradišti nebo na břehu Dyje v lokalitě Devět mlýnů. Zjevně prakticky všechny výskyty souvisí s pěstováním v obcích ochranného pásma nebo zahradních koloniích, odkud snadno uniká, ať již rozrůstáním nebo vyhazováním zahradního odpadu do přírody. Rozpínavá schopnost, jakou tato liána ukazuje na některých místech, je natolik ničivá pro okolní vegetaci, že by bylo vhodné preventivně neprovádět nové výsadby, aby se snížilo riziko dalšího šíření do přírodních biotopů.
Metody regulace: Důležité je na místech, kde se opletka pěstuje, zamezit jejímu nekontrolovanému rozrůstání na okolní pozemky, a to především pravidelným zastřihováním do formy živého plotu, kvalitní údržbou navazujících pozemků apod. Důsledný a každoroční sestřih jako nejlepší prevenci agresivního chovní této liány zmiňují i zahradnické magazíny. Odpad z těchto rostlin bychom neměli vyhazovat přes plot zahrady, ale pouze do kontejnerů určených k ukládání rostlinné biomasy zpracovávané dále v kompostárnách.
Vzhledem k silné zmlazovací schopnosti nejspíš nestačí v případě potřeby odstranit opletku pouhým posečením nebo vyřezáním. I když konkrétní studie se mi nepodařilo prozatím dohledat, menší porosty by šlo patrně zlikvidovat postřikem herbicidu, např. přípravků používaných na příbuzné křídlatky. Na lokalitách, kde už opletka překonala hranice pozemku a rozrostla se do plochy čítající stovky až tisíce čtverečních metrů, jsou klasické metody regulace těžko představitelné. Porosty mohou být tak rozsáhlé, že jednorázové odstranění např. vysečením nebo chemickým postřikem není reálné. Pokud chceme porost opletky postupně omezit, určitou šanci zajistí pravidelná údržba pozemku a i tak musíme počítat s tím, že na hůře dostupných místech její polykormony s mohutným kořenovým systémem patrně zůstanou.
Literatura:
Chrtek J. (1990): Fallopia Adans. – opletka. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 359–362, Academia, Praha.
Pergl J., Sádlo J., Petrusek A., Laštůvka Z., Musil J., Perglová I., Šanda R., Šefrová H., Šíma J., Vohralík V. & Pyšek P. (2016): Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. NeoBiota 28: 1–37.
Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia 84: 155–255.