Jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica)

Invazní status: Dle katalogu Pyška et al. (2012) je v České republice klasifikován jako invazní druh. Podle Černého a šedého seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) patří mezi druhy se značným environmentálním a omezeným socio-ekonomickým dopadem (kategorie BL2). Za invazní druh je považován jak v západnější části Severní Ameriky, tak v několika zemích Evropy (např. Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko aj.), ale i v Africe.

Oblast původu: Původní domovinou je východní část Severní Amerika. Jde vůbec o nejběžnější druh jasanu na severoamerickém kontinentu.

Rozšíření v ČR: Poměrně často se objevuje ve výsadbách v parcích a zahradách jako okrasná dřevina. Nechybí ani v uměle založených lesních porostech. Býval doporučován i jako doprovodná dřevina při revitalizacích vodních toků. Na mnoha místech se spontánně šíří a lokálně působí invazně v pobřežní vegetaci a lužních lesích. Rozšíření je poměrně mezernaté, těžištěm výskytu jsou nižší až střední polohy (zhruba do 350 m).

Základní popis: Středně velký dvoudomý strom dosahující výšky až 25 m vysoký a průměru kmene do 50 cm. Borka je mělce brázditá, hnědavě zbarvená. Letorosty většinou pýřité, s rezavými pupeny. Složené listy jsou uspořádány vstřícně, jsou 25–30 cm dlouhé, skládají se ze 3–4 párů lístků, které jsou na rubu často pýřité. Listy se na podzim barví do jasně žluté barvy. Květy jsou jednopohlavné a vyrůstají z postranních pupenů. Plodem jsou úzce kopinaté nažky.

Možná záměna: Snadno zaměnitelný s ostatními druhy jasanů. Dříve byl u nás často zaměňován za jasan americký (F. americana). K nejlepším odlišovacím znakům od domácího jasanu ztepilého (F. excelsior) patří barva pupenů – u jasanu pensylvánského jsou rezavě zbarvené, zatímco jasan ztepilý je má černé. Typická je také borka, která je u tohoto druhu již u mladých stromků poměrně silně rozbrázděná, někdy až šupinovitá, zatímco jasan ztepilý má borku dlouho hladkou a teprve u dospělých stromů brázditou. Odlišení od velmi podobného F. americana je spolehlivé hlavně podle nažek (viz např. pěkné ilustrace v práci Kus Veenvliet et al. (2019).

Ekologické nároky, fenologie: Jde o světlomilný strom, který nejlépe prospívá na plném slunci. Preferuje svěží až vlhká stanoviště (nevadí mu ani záplavy), rovněž ale dobře snáší periodické vysychání. Tento jasan obsazuje především lužní lesy v nivách větších řek, ale i podél menších vodních toků. Snadno obsazuje pionýrská stanoviště, jako jsou obnažené říční břehy nebo mladé lesní světliny/paseky. Kvete v dubnu, ještě před vyrašením listů.

Situace v Podyjí: V Podyjí šlo až donedávna o poměrně vzácný druh, navíc někdy zaměňovaný za jasan americký (F. americana), který nejspíš v Podyjí neroste. Teprve mapování v posledních letech ukázalo, že je v některých částech parku hojnější, než se zdálo a strom byl v území zjevně přehlížen. Některé staré stromy mají zřejmě původ v dřívějších výsadbách, ať již ve snaze o „vylepšování“ dřevinné skladby nebo při neúmyslném smíchání sadebního materiálu. Množství mladých stromů a semenáčků svědčí o recentním šíření, kdy tento strom úspěšně obsazuje jakékoli světliny i drobné porostní mezery. Při zastínění vytváří pokřivené kmeny, které v důsledku chřadnutí často při bázi znovu obrážejí a vytvářejí tak ještě hustší porosty.

Těžištěm výskytu v Podyjí jsou tři oblasti – (1) širší okolí Mašovic, (2) břehové porosty pod Šobesem (3) okolí Hnanic. Izolovaný výskyt je pak ještě u Vranova nad Dyjí. Jednotlivá stanoviště jsou poměrně odlišná – u Hnanic roste v údolí potoka Daníž a na přilehlé plošině, kde preferuje vlhčí partie podél potoků a lesní mokřiny. Podobně svěží až vlhká místa obsazuje tento jasan v břehových porostech a okolí údolní louky pod Šobesem. Na Mašovicku jde o mezická až suchá stanoviště na lesních okrajích.

Metody regulace: Semenáčky a mladé stromky lze úspěšně vytrhávat, nebo je prostě ponechat přirozené selekci (jsou silně vlhko- a světlomilné). Dospělé stromy lze likvidovat kácením, nejlépe se zátěrem řezné plochy herbicidem. Pokud pařezy neošetříme, je potřeba opakovaně odstraňovat výmladky z pařezů až do úplného vyčerpání kořenového systému. Dospělé stromy jsem zkoušel kroužkovat, ale zásah nebyl úspěšný – stromy opět obrážely odspodu. Jak uvádí některé zdroje, nejspíš je nutné kroužkování opakovat několik let.

Tam, kde nevadí ponechání dřevní hmoty, je ideální metodou injektáž stromů na stojato. Po injektáži herbicidu do kmene navrtáváním většina stromů spolehlivě odumírá. Tenčí stromky jsem ošetřoval podobně jako akáty metodou částečného loupání kůry.

Literatura

Dickerson J. (2002). Plant fact sheet for green ash (Fraxinus pennsylvanica). USDA–NRCS New York State Office, Syracuse, New York.

Drescher A. & Prots B. (2016): Fraxinus pennsylvanica – an invasive tree species in middle Europe: Case studies from the Danube basin. Contribuţii Botanice 51, p. 55-69.

Khapugin A. (2019): A global systematic review of publications concerning the invasion biology of four tree species. Hacquetia 18: 233-270.

Koblížek J. (1997): Fraxinus L. – jasan. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 447–450, Academia, Praha.

Křivánek M. (2006): Fraxinus pennsylvanica Marshall, 1785 – jasan pensylvánský. p. 93-94. In: Mlíkovský J. & Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. ČSOP, Praha, 496 pp.

Kus Veenvliet J., Veenvliet P., de Groot M. & Kutnar L. (eds.) (2019): A Field Guide to Invasive
Alien Species in European Forests. Nova vas: Institute Symbioisis, so. e.; Ljubljana: The Silva Slovenica Publishing Centre, Slovenian Forestry Institute.

Pergl J., Sádlo J., Petrusek A., Laštůvka Z., Musil J., Perglová I., Šanda R., Šefrová H., Šíma J., Vohralík V. & Pyšek P. (2016): Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. NeoBiota 28: 1-37.

Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia 84: 155-255.

Stejskal R. (2020): Metody cílené aplikace aneb staronový nástroj regulace invazních dřevin. Ochrana přírody 5: 15-19.

Stejskal R. (2021): Regulace pajasanu žláznatého a dalších invazních dřevin pomocí méně známých způsobů aplikace herbicidu. Agromanuál 7: 36-39.