Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)

Sdílení příspěvku

Invazní status: Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) je dle katalogu Pyška et al. (2022) v České republice zařazen mezi přechodně zavlečené druhy. V Černém a šedém seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) není dřezovec uveden. Jako invazní druh je evidován v řadě oblastí světa (Austrálie, USA), především na pastvinách, kde se snadno šíří nutričně bohatými lusky, atraktivními pro pasoucí se dobytek i mnoho divokých zvířat. Problém způsobují jeho husté, díky trnům neprostupné porosty, které má tendenci tvořit. Samotné trny dřezovce mohou působit zranění zvířatům i lidem.

Oblast původu: Dřezovec trojtrnný pochází ze Severní Ameriky, konkrétně z východní části USA.

Rozšíření v ČR: Poprvé se u nás vysadil v roce 1835 v Praze. Pěstuje se poměrně často jako okrasná dřevina v parcích, zahradách a alejích. Ve městech se častěji setkáme s beztrnnou formou. Místy je vysazován také ve větrolamech a jiných krajinných výsadbách jako medonosná dřevina. Občas se objevují zplanělé stromy, nejčastěji v lesích v blízkosti větších měst. První případ zplanění u nás se uvádí v roce 2008 (Pyšek et al. 2022).

dřezovec trojtrnný, rozvětvený trn na kmeni
Rozvětvený trn na kmeni dřezovce.

Základní popis: Štíhlý strom dosahující výšky přes 30 m, kmen s šedohnědou hladkou borkou, která se později plátovitě odlupuje, u starých strom je pouze rozpraskaná. Nápadným znakem jsou 8-20 cm dlouhé, jednodílné až trojdílné trny rostoucí na kmeni a větvích. Trny mohou být jednoduché nebo větvené. V intravilánech se setkáme s beztrnnou formou „inermis“, pěstují se také sterilní formy. Listy střídavě uspořádané, složené, 1-2x sudozpeřené, někdy lichozpeřené, 10-40 cm dlouhé. Květy mnohomanželné, tvořící 3-6 cm dlouhé hrozny, silně vonné, mimořádně atraktivní pro opylovače. Plodem jsou ploché, řemenovité lusky, 20-45 cm dlouhé. Dozrávající lusky obsahují sladkou rosolovitou hmotu a vydávají silnou, sladkou vůni, čímž lákají dobytek a další spásače.

dřezovec trojtrnný, celkový habitus, Znojmo
Starý dřezovec v dolním parku ve Znojmě
dřezovec trojtrnný, kmen, borka
Typická odlupující se borka dřezovce.
dřezovec trojtrnný, větvička s listy
Větvička dřezovce s 2x sudozpeřenými listy.
dřezovec trojtrnný, zralé lusky
Plody dřezovce – lusky dlouhé až 40 cm.

Ekologické nároky, fenologie: Dřezovec je světlomilná a spíše teplomilná dřevina odolná vůči suchu, i když preferuje spíše svěží, úživné půdy. Kromě přísušku dobře snáší také zamokření. Jde o pionýrský druh obsazující širokou škálu biotopů. Největším limitem jeho růstu je světlo – strom vyžaduji plné oslunění, jinak strom v zástinu chřadne a odumírá. Roste rychle, plodnosti může dosáhnout už ve 4-5 letech.

Kvete na jaře (květen, červen), v době téměř plného olistění. Plody dozrávají v srpnu-září a někdy na stromě setrvávají přes zimu.

Možná záměna: Laici mohou dřezovec zaměnit za trnovník akát (Robinia pseudoacacia) nebo jerlín japonský (Sophora japonica). Od obou druhů se liší nápadnými, často větvenými trny (akát má trny jednotlivé nebo dvojité), odlupující se borkou i typickými plody (velké lusky).

Trnovník akát, letorost s trny
Trnovník akát
Jerlín japonský - letorost a listy
Jerlín japonský

Situace v Podyjí: V NP Podyjí se dřezovec nevyskytuje. Nejblíže roste několik jedinců v Gránickém údolí pod zahradní kolonií na Cínové hoře. Více různověkých stromů jsem zjistil také v údolí Lesky ve Znojmě poblíž nemocnice, kde se se zdá, že stromy zmlazují ze semen. Zmlazující strom roste v Karolininých sadech. Ve Znojmě se dřezovec pěstuje celkem vzácně v několika městských parcích, na Vídeňské ulici je alej beztrnné formy dřezovce. Na Znojemsku byl také používán při výsadbách ve větrolamech.

dřezovec trojtrnný, strom v údolí Lesky
Jeden z několika zmlazujících dřezovců v údolí Lesky poblíž nemocnice ve Znojmě.

Možnosti regulace: Konkrétní údaje z našeho území chybějí. V Austrálii nebo USA používají např. nátěr herbicidu na stojící stromy (účinnější metoda) nebo na pařez po kácení, stejně jako injektáž kmene. Prosté kácení vede k bujné regeneraci z pařezu i kořenů. Tvorba výmladků není v našich podmínkách patrně tak bujná jako v případě akátu či pajasanu – několik pokácených jedinců, které jsem měl možnost sledovat, obrazilo relativně slabě jen z pařezů. Výmladky či mladé jedince lze potlačit postřikem na list. Dobrou prevenci jeho šíření představuje také pravidelné vypalování.

Literatura

Harmoney K. R. (2017): Controlling Honey Locust (Gleditsia triacanthos) with Cut Stump- and Basal Bark-Applied Herbicides for Grazed Pasture. Weed Technology 30(3), 801-806.

Koblížek J. (1995): Gleditschia L. – dřezovec. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 326, Academia, Praha.

Pergl J., Sádlo J., Petrusek A., Laštůvka Z., Musil J., Perglová I., Šanda R., Šefrová H., Šíma J., Vohralík V. & Pyšek P. (2016): Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. NeoBiota 28: 1-37.

Pyšek P., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Kaplan Z., Pergl J., Pokorná A., Axmanová I., Čuda J., Doležal J., Dřevojan P., Hejda M., Kočár P., Kortz A., Lososová Z., Lustyk P., Skálová H., Štajerová K., Večeřa M., Vítková M., Wild J. & Danihelka J. (2022): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. Preslia 94: 447–577.


Sdílení příspěvku