Škumpa orobincová (Rhus typhina)

Sdílení příspěvku

Invazní status: Škumpa orobincová (Rhus typhina) je dle katalogu Pyška et al. (2012) v České republice zařazena mezi zdomácnělé druhy ze skupiny neofytů. Druh je podle uvedených autorů na vzestupu, zrychluje se jeho šíření a v blízké budoucnosti se pravděpodobně stane invazním. Podle Černého a šedého seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) patří mezi lokálně rozšířené druhy se středním environmentálním a omezeným socio-ekonomickým dopadem (kategorie BL2). Negativně působí zejména zaplevelováním pozemků kořenovými výmladky a pronikáním do přírodních biotopů. Při kontaktu s pokožkou může škumpa vyvolat vyrážky či puchýře.

Oblast původu: Přirozený areál škumpy orobincové zahrnuje východní část Severní Ameriky.

Rozšíření v ČR: U nás vysazena poprvé patrně v r. 1835 v Královské oboře v Praze. Dnes oblíbená okrasná dřevina parků a zahrad, pěstovaná zejména pro svoji nenáročnost a dekorativní vzhled díky nápadným plodenstvím a červenému zbarvení listů v podzimním období. Hlavní oblastí výskytu jsou nížiny a pahorkatiny, nechybí ale ani ve vyšších polohách. Na mnoha místech se šíří z výsadeb do okolí kořenovými výmladky, avšak dokáže osídlovat i nové lokality šířením semen. Spontánní kolonizace škumpy byla zaznamenána jak na ruderálních, tak přírodních biotopech (stepi, lužní lesy, skály, louky, břehy vodních toků).

škumpa - listy a květenství
Listy a koncové květenství škumpy
škumpa - plodenství
Nápadné koncové plodenství škumpy na rostlině vytrvává až do jara následujícího roku

Základní popis: Škumpa orobincová je keř nebo menší strom vysoký až 10 m s hlubokým kořenem. Strom je typický klonálním rozrůstáním pomocí výmladků kolem mateřských stromů. Borka je šedá až hnědá, podélně rozpraskaná. Mladé větve hustě sametově chlupaté, starší olysávající. Listy složené, lichozpeřené, dlouhé až 50 cm, s 9-31 lístky, vřetenu listu hustě chlupaté. Listy se na podzim barví nápadně červen. Květy vyrůstají na koncích větvích, uspořádány do palicovité laty. Samčí květy žlutavě zelené, v samičích květech korunní lístky červené. Plodenství tvoří husté palice karmínově červené barvy.

Ekologické nároky, fenologie: Jde o velmi nenáročný druh rostoucí jak na suchých, tak zamokřených, písčitých i kamenitých stanovištích. Vyžaduje dostatek světla. Snáší záplavy, zasolení a je odolná proti mrazu. Kvete v červnu a červenci, v létě dozrávají plodenství setrvávající na rostlině až do příštího jara.

Možná záměna: Na první pohled se zejména mladé exempláře snadno zamění s pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima). Dobrým odlišovacím znakem jsou hustě chlupaté větve a vřetena listů škumpy. Podobně jako pajasan tvoří škumpa často množství kořenových výmladků. Plodné škumpy snadno poznáme také podle karmínových plodenství, zatímco pajasan tvoří plodenství zcela jiného tvaru s okřídlenými nažkami. Na podzim se listy škumpy barví do červena, zatímco listy pajasanu žloutnou.

škumpa - ochlupení lodyhy
Typické ochlupení větviček škumpy
pajasan, větvička a listová jizva
U pajasanu jsou všechny větve lysé

Situace v Podyjí: V obcích ochranného pásma se občas pěstuje v předzahrádkách nebo okrasné zeleni. Ze zahrádek se místy šíří kořenovými výstřelky na sousední pozemky a ztěžuje jejich užívání. Časté je rozrůstání např. ze zahrad do cestních příkopů, podél oplocení apod. Zplanění bylo zaznamenáno prozatím jen v těsné blízkosti obcí na antropických biotopech (zářez trati, ovocný sad, okraje cest). Na přírodních biotopech jsme škumpu zatím nezaznamenali.

škumpa - expanze výmladků podél plotu, Lanžhot
Typická expanze výmladků škumpy podél zahradního oplocení, umocněná snahou o likvidaci výřezem.

Možnosti regulace: Na kácení škumpa orobincová reaguje zmlazením z pařezové části, ale také tvorbou početných kořenových výmladků. Vlastníci pozemků se snaží výmladky dostat pod kontrolu opakovaným sečením. To lze připustit snad jen při údržbě pozemků kolem mateřských stromů na pravidelně sečených trávnících a vždy je třeba mít na paměti, že nepřináší dlouhodobý efekt. Výsledek pravidelného sečení a výřezu lze vidět např. v okolí železničních tratí, kde zimní výřez vede jen ke zmlazování škumpy.

Pokud potřebujete jedince či porost škumpy kompletně odstranit, je potřeba použít herbicid, jinak se bude opakovaně vyřezávaný porost zahušťovat a rozrůstat. Dobře funguje téměř univerzální metoda navrtávání kmene, stejně jako metoda částečného loupání kůry. Poměrně účinný je také nátěr pařezů bezprostředně po kácení, avšak je nutné důsledně zatřít všechny pařízky a případně likvidovat nové výmladky.

Detailní informace o možnostech regulace škumpy na základě zkušeností z projektů obnovy amerických prérií lze najít na tomto odkazu.

škumpa - podzimní červené zbarvení výmladků
Na podzim poznáme škumpu podle červeného zbarvení listů.
škumpa - výmladky posečené podél trati
Snaha správců železnice o odstranění škumpy vychází naprosto do ztracena a vede jen k rozrůstání porostu.
škumpa, usychající stromek po injektáži
Usychání škumpy pár týdnů po úspěšné injektáži mladých stromků herbicidem.

Literatura

Anonymus (2022): Sumac control. https://pleasantvalleyconservancy.org/, navštíveno 27.10.2022.

Křivánek M. (2006): Rhus hirta (L.) Sudw., 1898 – škumpa orobincová, p. 162-163. In: Mlíkovský J. & Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. ČSOP, Praha, 496 pp.

Pergl J., Sádlo J., Petrusek A., Laštůvka Z., Musil J., Perglová I., Šanda R., Šefrová H., Šíma J., Vohralík V. & Pyšek P. (2016): Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. NeoBiota 28: 1-37.

Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia 84: 155-255.

Skalická A. (1997): Rhus L. – škumpa. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 142–144, Academia, Praha.

  1. Pyšek, P., Danihelka, J., Sádlo, J., Chrtek, J. Jr., Jarošík, V., Kaplan, Z., Krahulec, F., Moravcová, L., Pergl, J., Štajerová, K., & Tichý, L. (2012). Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia, 84, 155–255.
Print Friendly, PDF & Email

Sdílení příspěvku