Borovice černá (Pinus nigra)

Invazní status: Borovice černá (Pinus nigra) je dle katalogu Pyška et al. (2012) v České republice zařazena mezi zdomácnělé druhy se známkami počínajícího šíření. Podle Černého a šedého seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) patří mezi lokálně rozšířené druhy se středním environmentálním a omezeným socio-ekonomickým dopadem (kategorie BL2).

Oblast původu: Původní rozšíření borovice černé zahrnuje submediteránní oblast Evropy, část severní Afriky a Malé Asie. V oblasti výskytu tvoří samostatných poddruhů. Na sever zasahuje až do Rakouska, kde končí přirozený areál v okolí Vídně.

Rozšíření v ČR: Jedna z nejběžněji pěstovaných borovic, ať již v lesních kulturách nižších a středních poloh nebo v parcích a zahradách jako okrasný strom. Poprvé dovezena v r. 1796.

Základní popis: Mohutný strom dorůstající až 40 m, s kuželovitou, široce rozložitou až deštníkovitou korunou. Hlavní kořen je kůlovitý, hluboce kořenící. Borka je šedá, někdy až dočerna, hluboce rozbrázděná. Letorosty zbarvené od žlutozelené po černou, lysé a lesklé. Jehlice ve svazečcích po 2, tmavě zelené, tuhé, až 18 cm dlouhé. Šišky vejcovité, až 8 cm dlouhé, 2-4 cm široké, na větvičkách po 2-4, jejich zbarvení je žlutavě hnědé až okrové.

Možná záměna: Od naší domácí borovice lesní (Pinus sylvestris), která má rovněž 2 jehlice ve svazečcích, se pozná podle jehlic delších než 7 cm (b. lesní do 7 cm), větších šišek a černé borky (u b. lesní je červenohnědá).

Ekologické nároky, fenologie: Nenáročný strom snášející suchá, často extrémní stanoviště. Preferuje bazické podloží (dolomity, vápence), často se proto používá k zalesňování krasových oblastí. Dobře odolává znečištění v městském prostředí. Kvete v květnu a červnu. Šišky dozrávají asi 3 roky, potom se otevírají.

Situace v Podyjí: V Podyjí roste borovice černá běžně především ve východní části údolí (od Šobesu po Znojmo), ale roztroušeně ji lze potkat až k Vranovu. Většinou jde o jednotlivé stromy nebo nepočetné skupiny, výjimečně lze najít menší porosty. V minulosti se používala k zalesnění bývalých pastvin a odlesněných údolních svahů. Dnes zde rostou jen staré stromy, zmlazení je výjimečné. V posledních letech častějších epizod sucha spousta borovic černých odumřela. Některé souvislejší porosty byly v minulosti odtěženy (v jejích porostech se tvoří sterilní vrstva jehličí), avšak vtroušené stromy jsou tolerovány, protože nepředstavují riziko pro zdejší biodiverzitu.

Literatura

Pergl J., Sádlo J., Petrusek A., Laštůvka Z., Musil J., Perglová I., Šanda R., Šefrová H., Šíma J., Vohralík V. & Pyšek P. (2016): Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. NeoBiota 28: 1-37.

Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia 84: 155-255.

Skalická A. (1988): Pinus L. – borovice. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 289–308, Academia, Praha.